Kreml: Sankce na Gazprombank jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska

Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Sankce brání ruské bance provádět jakékoliv nové transakce, které souvisejí s energiemi a které se dotýkají amerického finančního systému. Také jí zakazují obchodovat s Američany a zmrazují aktiva, která má banka ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Sankce brání ruské bance provádět jakékoliv nové transakce, které souvisejí s energiemi a které se dotýkají amerického finančního systému. Také jí zakazují obchodovat s Američany a zmrazují aktiva, která má banka ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Celý článek
0

Plynovod NordStream chce „za hubičku“ koupit americký investor, Trumpův štědrý sponzor

Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.

Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.

Celý článek
0

Zdravotnictví v propasti. „Už dochází čas. Řešením je privátní pojištění a zavření části nemocnic,“ říká respektovaný lékař Netuka

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Celý článek
0

Jedna Čína, druhá Čína

Tchaj-wan je v technologiích mimořádně silný, ale chybí mu globálně slavné značky

Pokud by mělo platit Napoleonovo rčení, že geografická poloha předznamenává osud, mají Česko a Tchaj-wan leccos společného. Být nevelkou zemí ve středu Evropy znamená, že se do dějin v některých jejich etapách zapíšete se zhruba stejnou pravděpodobností, jako když jste nevelkým ostrovem na hlavní obchodní cestě z jihovýchodní Asie do Číny a Japonska. Česko by si tedy mělo s Tchaj-wanem rozumět téměř z definice, jakkoli je vzdálenost obrovská a dějiny velmi odlišné.

Představte si agrární ekonomiku, vyvážející díky celní ochraně na japonský trh hlavně cukr a rýži, jež kromě trochy uhlí nemá v podstatě žádné surovinové bohatství a po skončení války o svůj jediný trh přijde. (Všechny japonské podniky na Tchaj-wanu byly po válce zkonfiskovány a obyvatelstvo japonského původu vystěhováno.)

Jediné, čeho bylo dost, byli uprchlíci z kontinentální Číny, kteří zvedli počet obyvatel o pětinu. Na pevnině prohrála vláda Kuomintangu (Čínské národní strany) generalissima Čankajška občanskou válku s Maovými komunisty. Jeho režim a jemu loajální lidé se museli v roce 1949 stáhnout na Tchaj-wan, na jehož území Čínskou republiku obnovil. Toto je v kostce základ doktríny o jedné Číně, kterou po desítky let drží obě strany občanské války, tedy Komunistická strana Číny a Kuomintang na Tchaj-wanu. I nepřímé zpochybňování této doktríny považuje Čínská lidová republika za překročení „červené čáry“, natožpak představu o existenci suverénního, všemi uznávaného státu. Jenomže to je programový cíl Demokratické pokrokové strany, jejíž kandidátka Cchaj Jing-wen vyhrála na Tchaj-wanu podruhé za sebou prezidentské volby. Tchaj-wan je dnes příkladná demokracie, vlastně jediná etnicky čínská.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit