Jaký je finanční výhled Vojenské zdravotní pojišťovny v souvislosti s dopady pandemie? Zdá se, že dnes už ji nikdo v kontextu konfliktu na Ukrajině neřeší.
Máte pravdu, že pandemie významně ovlivnila hospodaření všech zdravotních pojišťoven. Celkové náklady v souvislosti s pandemií Covid-19 dosáhly v roce 2021 za všechny zdravotní pojišťovny 62 miliard korun. Je to ohromující číslo. Jedna věc jsou přímé náklady na Covid-19 a druhou ostatní doprovodné toky v podobě různých plošných kompenzací, zvýšených úhrad, případně úhrad za péči, která nebyla poskytnuta. Za rok 2021 zaplatila, a ještě zaplatí, Vojenská zdravotní pojišťovna v přímých nákladech za péči spojenou s Covid-19 více než 2,3 miliardy korun. Meziroční nárůst plateb za péči v nemocnicích činil 16,9 % mezi roky 2020 a 2019 a 16,6 % mezi roky 2021 a 2020 v absolutních částkách vzrostly náklady nemocnic z 9,47 mld. Kč v roce 2019 na 12,91 mld. Kč v roce 2021.
S jakými náklady počítá zdravotní pojišťovna pro letošní rok?
Náklady na Covid-19 pro rok 2022 činily podle plánu 700 miliónu korun, ale díky rozhodnutí vlády o plošném testování z počátku roku je zřejmé, že nebudou stačit a budou překročeny. Celkově pojišťovna počítala ve zdravotně pojistném plánu na rok 2022 s deficitem 428 miliónů Kč, který bude pokryt z rezerv vytvořených v minulých letech. Ve světle nových skutečností, které představují snížení platby státu na úroveň roku 2021 a očekávané zvýšení nákladů v souvislosti s pandemií COVID-19, překročí deficit 1 mld. Kč. Co bude dál uvidíme.
Vojenská pojišťovna vždy podporovala očkování proti Covid-19. Nebyla to chyba?
Očkování se sice nestalo zárukou proti onemocnění významně ale snížilo těžký průběh nemoci včetně počtu úmrtí. Za svým názorem si stojím. I proto na očkování v roce 2022 pojišťovny plánují vydat 2,1 miliardy. Výrazně skeptičtější jsem k jiným protiepidemickým opatřením. I když na první pohled stojí antigenní testování několik desítek korun, v souhrnu jde o enormní finanční zátěž s velmi diskutabilním efektem Za testování na Covid-19 jen za leden a část února 2022 zaplatí zdravotní pojišťovny skoro 3,5 miliardy korun. Hlavní objem představují náklady na plošné antigenní testování u zaměstnavatelů a PCR testy, které jsou plošně hrazené bez indikace ke konkrétnímu onemocnění. S ohledem na úsporná opatření si takto vysoké výdaje pojišťovny nebudou moci dovolit.
V rámci hledání rozpočtových úspor škrtla vláda v resortu zdravotnictví 14 miliard korun původně plánovaných na navýšení plateb za státem hrazené pojištěnce. Je to problém z hlediska hospodaření zdravotních pojišťoven?
Ke snížení plateb by zřejmě mělo dojít, protože toto rozhodnutí bylo posvěceno změnou příslušného zákona. Otázkou je, zda vzhledem k aktuální uprchlické vlně z Ukrajiny nedojde k revokaci tohoto rozhodnutí. Pokud hovoříme o úhradách péče za zbytek letošního roku, pak do konce roku pokryjí tyto náklady zdravotní pojišťovny ze svých rezerv. Otázkou zůstává, co bude v příštím a dalších letech. Ale už i tento rok bude víc než náročný, neboť první disproporce v úhradách na letošní rok byla už dána úhradovou vyhláškou, která byla vydána s navýšením 18 miliard korun bez ohledu na dohodu zdravotních pojišťoven s poskytovateli zdravotní péče. Snížení dohodnuté platby za státem hrazené pojištěnce tak je poslední ranou do finančních rezerv pojišťoven. Otázkou je, zda nedojde ještě k nějaké úpravě původního rozhodnutí právě pod dopadem přílivu uprchlíků z Ukrajiny, kteří jsou regulérně zařazování do systému veřejného zdravotního pojištění v České republice.
Nutnost zvýšených úhrad za pandemickou péči, přetížení zdravotnického personálu a odkládaná péče byly doprovodnými jevy boje proti pandemii. Nejsou požadavky zdravotnických odborů na zvýšení přílivu peněz do českého zdravotnictví oprávněné?
Pandemie napnula strunu možností našeho zdravotnického systému na maximum. Na druhé straně šlo za poslední dva roky do systému zdravotní péče enormní množství finančních prostředků, a to i v situaci, kdy poskytování zdravotní péče stagnovalo.
O finanční zdraví českých nemocnic se tedy neobáváte?
České nemocnice jsou bezesporu vyčerpané z mimořádného pracovního nasazení, rozhodně nejsou vyčerpané finančně. Mimořádné bonifikace, plošné kompenzace, finančně pokryté odměny zdravotnickému personálu prostřednictvím navýšených plateb napříč celým sektorem zásadně změnily výsledky hospodaření prakticky všech tuzemských nemocnic. Toto lze doložit na všech dostupných ukazatelích. Těžko najdete nemocnici jejíž hospodaření je v červených číslech. A to se nebavíme o nákladech na očkování a testování. Odvrácenou stranou této mince jsou finanční rezervy zdravotních pojišťoven, které míří ke svému vyčerpání.
Zástupci zdravotnické veřejnosti varují před „doháněním“ odložené zdravotní péče.
Mezi roky 2020 a 2021 se objem poskytované zdravotní péče v covidovém období lišil. Zatímco v roce 2020 objem poskytnuté zdravotní péče stagnoval nebo se i mírně snížil, objem plateb se prakticky nezměnil, vlivem pandemie dokonce narostl. V roce 2021 už vidíme poměrně značný meziroční nárůst objemu výkonů, a ještě větší nárůst úhrad. Případné výpadky odkladných a plánovaných výkonů nyní pojišťovny pečlivě mapují. Z prvních dat se ukazuje, že v roce 2021 nedošlo k zásadnímu poklesu objemu péče v hlavních medicínských oborech. Snad s výjimkou mírného poklesu TEP operací a operací katarakt nedošlo k zásadnímu poklesu objemu zdravotní péče. S čím zásadně nesouhlasím jsou jakékoli plošné kompenzace. K těm opravdu není důvod.
