Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
V aktuálním podcastu ekonomická redaktorka Markéta Malá upozorňuje na finanční problémy, které sužují českou vládu. Kritizuje nereálné základy návrhu státního rozpočtu pro příští rok a upozorňuje na rizika, která s sebou přináší. Jaké důsledky může mít odvolání dalších členů kabinetu a proč je právě nyní navýšení platů politiků špatně načasované?
Platy politiků a ústavních činitelů by mohly příští rok vzrůst až o 14 procent – navrhuje to ministerstvo práce a sociálních věcí. Reaguje tím na rozhodnutí Ústavního soudu, podle odborníků je ale načasování takovéto reakce krajně nevhodné, už s ohledem na stav státní kasy, nedávné katastrofální povodně, které si vyžádají další výdaje, ale i fakt, že teprve před necelými třemi týdny byly krajské i senátní volby a do těch sněmovních zbývá zhruba rok.
„Tato otázka by měla být řešena na začátku volebního období, nikoli v jeho posledním roce. A ne třeba v okamžiku, kdy rozpočtový výbor jedná o návrhu státního rozpočtu na příští rok, který úplně roztrhala Národní rozpočtová rada,“ říká Markéta Malá, ekonomická redaktorka Echo24, v aktuálním Hrotcastu, který si můžete pustit na YouTube, Spotify i Apple Podcasts.
Zvyšování platů politiků proto v této chvíli působí nejen symbolicky nevhodně, ale také politicko-marketingově doslova likvidačně. Ačkoliv se jedná o relativně malé částky v porovnání s celkovým rozpočtem, veřejnost může reagovat – a de facto již reaguje – negativně. To se stává ideální zbraní pro opozici, zejména pro Andreje Babiše, šéfa hnutí ANO.
Kondice rozpočtu je zásadním tématem i pro Národní rozpočtovou radu. Ta již vyjádřila pochybnosti o některých položkách jeho návrhu pro příští rok. Vládu viní z přílišného optimismu – třeba v očekávání výnosů z emisních povolenek nebo příjmů z dividend od firem s majetkovou účastí státu.
Podle Markéty Malé by měl být šéf státní kasy Zbyněk Stanjura po Ivanu Bartošovi dalším politikem v pořadí, který opustí kabinet premiéra Petra Fialy. Důvodem je podle ní neuspokojivý návrh státního rozpočtu. „Je založený na nepravdivých, vymyšlených číslech, která v tuto chvíli nelze obhájit,“ říká redaktorka Echo24.
Stanjura by stejně jako někdejší ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, který byl odvolán kvůli neúspěšné digitalizaci stavebního řízení, měl podle ekonomické novinářky nést odpovědnost za stav rozpočtu.
„Státní rozpočet stojí na číslech, která jsou buď nadhodnocená, nebo zcela chybějí. Například příjmy z prodeje emisních povolenek jsou nadhodnoceny o 10 miliard korun, což je nejen politicky nezodpovědné, ale i finančně nereálné,“ zaznělo v podcastu.
Finálně má být rozpočet schválen v prosinci. Stane se tak? A jaké budou jeho konečné parametry? Poslechněte si nový Hrotcast na YouTube, Spotify i Apple Podcasts.
