Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Jed jsem, sněd jsem

Velryby toho sežerou třikrát víc, než se myslelo. Jejich žravost zásadním způsobem ovlivňuje ekologii a produktivitu světových oceánů

Jed jsem, sněd jsem
ilustrace | Vojtěch Velický

Nikdo nepochybuje o tom, že velryby toho sežerou strašně moc. Ovšem ze studie, kterou nedávno publikoval vědecký časopis Nature, plyne, že toho sežerou ještě třikrát víc, respektive třikrát víc, než dosud mořští biologové odhadovali.

Není to přitom žádné samoúčelné konstatování, které by se svým významem blížilo novinové zprávě o tom, že kdosi dokázal na posezení spořádat 76 hotdogů či 202 švestkových knedlíků (aktuální světové rekordy), ale zásadní zjištění, které ukazuje, jak moc velryby ovlivňují ekologii světových oceánů. A také to, že průmyslový lov velryb napáchal do svého zákazu v roce 1986 daleko větší škody, než si kdo dokázal představit.

Velryby – tedy konkrétně ty s kosticemi, které filtrují vodu a živí se většinou krilem (drobnými korýši) a malými rybkami – totiž nejen gargantuovsky žerou, ale také gargantuovsky kálejí, a tudíž gargantuovsky hnojí oceány. Vyloučené živiny navíc zanášejí do míst, kam by se jinak nedostaly, a přispívají tím k růstu planktonu, kterým se živí kril. A kril je zdrojem potravy nejen pro velryby, ale také pro spoustu dalších mořských živočichů.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit