Na levém břehu Berounky jižně od závodiště v Chuchli a nedaleko soutoku s Vltavou se nachází pražský Radotín a v jeho srdci fabrika, jejíž příběh značně ovlivnil český byznysový život posledních dvou dekád.

Řeč je o Jance Radotín, výrobci vzduchotechniky a chladicích systémů pro průmysl i energetiku, který letos slaví 150 let od svého založení. V roce 1994 do zprivatizovaného podniku, který se po pádu starého režimu vyloženě hledal, nastoupil na pozici ředitele tehdy pětadvacetiletý rodák z Havířova Martin Roman. Firmu protáhl složitou restrukturalizací a dovedl ji k úspěšnému prodeji americké skupině Lennox v roce 1998. Právě v Radotíně hvězda vychvalovaného manažera poprvé naplno zazářila. Díky této referenci se ukázal před byznysmeny, investory a také politiky. Následně se odrazil do plzeňské Škody, později do vedení polostátního koncernu ČEZ a stal se jedním z nejmocnějších a nejbohatších mužů novodobé české éry.

Zatímco Roman se dnes drží spíše (přinejmenším opticky) stranou velkého byznysu a motivací a zálibou jsou pro něj zejména vlastní projekty ve školství, v útrobách radotínské továrny je znovu dost živo. A opět jsou u toho jména, která s érou někdejšího mocného šéfa ČEZ úzce souvisí.

V areálu někdejší Janky, kterou jakožto zámečnickou a klempířskou dílnu založil v roce 1872 Jan Janka, dnes fungují dvě výrobní firmy. Indický majitel, skupina Lloyd Electric and Engineering, která Janku Radotín převzala v roce 2009 od Američanů, totiž v roce 2018 část na výrobu složitějších a větších celků prodal ostravské skupině Multicraft investora Marcela Bendy. Tuzemští investoři spolu s výrobním závodem, který měl v roce 2018 tržby 170 milionů, převzali také značku Janka Radotín. Dnes se ale Multicraft k Jance už nehlásí a majiteli firmy jsou podle obchodního rejstříku její ředitel Ladislav Cheben a ostravský podnikatel Miroslav Hampel.

Celý rozsáhlý areál a zbylá výroba, zejména tepelných výměníků pro klimatizace a čerpadel, nicméně zůstaly v indických rukou. Janka s Ostravany v zádech je zde dodnes pouze v nájmu.

Mateřský indický strojírenský kolos ale před dvěma lety zkrachoval a stáhl s sebou i svůj český podnik LEEL Coils Europe.

Predátoři z Brna

A tak se český kapitál vrací i do zbylé části tradičního výrobce. Krachu indické matky a také insolvence společnosti LEEL Services (majitele areálu) využili známí insolvenční predátoři z Brna, fond IFIS právníka Marka Indry. Ti na sebe v nedávné době upozornili třeba věřitelskou pozicí v krachu skupiny Arca Investments, v pádu stavebního obra PSJ či slovenského projektu Helske.

IFIS nejdříve ovládl insolvenci LEEL Services, když převzal největší věřitelskou pozici od Raiffeisenbank v celkové nominální hodnotě 112 milionů korun a v následné reorganizaci získal celý areál. Nedávno k němu přidal i samotnou výrobní firmu, kterou koupil v exekuční dražbě společně se skupinou Pragon Group lobbisty Vladimíra Johanese.

„Česká dcera LEEL CE byla zdravá, ale její indická matka skončila v Indii v konkurzu, což pro českou dceru představovalo problém s financováním na českém trhu,“ vysvětluje Indra. Podle něj provoz paralyzovala skutečnost, že indický vlastník fakticky přestal vykonávat akcionářská práva a jeho zástupci v představenstvu přestali spolupracovat se svými partnery, například s bankami. Ty rázem zpanikařily a právě IFIS mívá ty správné informace velmi brzy. „Tím se vytvořil prostor pro náš fond k získání stávajících úvěrových pohledávek, následně konsolidaci podniku faktoringovým financováním, které jsme společně s Pragonem zajistili a dokončili proces převzetí podniku formou exekuční dražby,“ dodává Indra.

Ve výrobci, který má nově nést název 4 Coils Tech, má IFIS dvoutřetinový podíl, zbytek drží Johanesův Pragon. Avšak areál, tedy pozemky a nemovitosti, náleží jen IFIS.

Podle Indry má podnik dobrý potenciál. Tržby v roce 2021 překročily 780 milionů korun a zisk EBITDA dosáhl deseti milionů. Firma má 220 zaměstnanců.

„Chceme firmu rozvíjet, aby naplno využívala svůj potenciál, a pak ji jako běžící podnik prodat. Nejsme strojírenský holding a neplánujeme jím být. Náš byznys jsou a budou pohledávky. Odhad držení podniku je kolem pěti let,“ naznačuje plány Indra. Podle některých spekulací se teď bude hrát i o převzetí druhé výrobní společnosti Janka Radotín a scelení tamní produkce pod jednu společnost. Oficiálně se k těmto informacím zatím nikdo vyjadřovat nechce.

Lobbista pro zahraničí

Klíčovými produkty firmy LEEL CE jsou tepelné výměníky pro klimatizace, tepelná čerpadla a také chladiče a kondenzační jednotky. K největším odbytištím patří Francie, Skandinávie, Česko, Slovensko a Polsko. A právě kvůli zahraničním vztahům a celkově znalostem z průmyslu a energetiky se IFIS spojil s někdejší šedou eminencí ČEZ, blízkým spojencem zmiňovaného Martina Romana a synem komunistického diplomata Vladimírem Johanesem.

Indra, a zejména jeho společník Jan Čermák se s Johanesem historicky dobře znají, a tak jej pro tento projekt přímo oslovili. „Jsme finanční investoři. V rámci řešení pohledávek se dostáváme k nejrůznějším druhům aktiv, ale jen některá umíme efektivně spravovat – typicky nemovitosti. S řízením strojírenského podniku nemáme dostatek zkušeností ani vhodný kvalifikovaný management,“ říká Indra s tím, že firmu tak budou na denní bázi řídit hlavně Johanesovi lidé.

To potvrzuje i sám Johanes, který se sice opticky trochu stáhl z českého prostředí, ale nadále pro řadu velkých českých firem pracuje jako poradce a lobbista. Zejména se zahraničními styky.

„Obecně se angažuji ve strojírenství, pomáhám řadě českých firem se získáváním zahraničních zakázek, se vstupem na nové trhy. Říkám tomu byznysová diplomacie. Do toho Janka zapadá perfektně,“ vysvětluje Johanes, někdejší vysoký funkcionář SSM, jehož otec Jaromír byl na konci osmdesátých let československým ministrem zahraničí. On sám dnes podle svých slov tráví v zahraničí 20 až 25 dní v měsíci na obchodních jednáních.

Podle něj má firma specifické know-how a velký potenciál právě za hranicemi. Johanes zároveň odmítá, že by jeho radotínské angažmá nějak souviselo s Martinem Romanem a jeho minulostí v podniku. Ani jej, jakožto znalce a pamětníka, prý neplánuje oslovit pro případnou konzultaci či pomoc. „Vůbec. Že zrovna tam historicky chvíli působil, je shoda náhod,“ tvrdí Johanes.

Stejně tak Martin Roman podle svých slov aktuální dění v radotínských továrnách nesleduje. „Ale Janka je moje srdeční záležitost, strávil jsem tam šest velmi intenzivních let. Vždycky jí budu držet palce,“ říká někdejší vládce ČEZ Roman.