Komise pro dohled nad obchodem s cennými papíry (Securities and Exchange Commission, SEC) je orgán, jehož prostřednictvím dohlíží americká vláda na běh věcí na Wall Street. Má nezanedbatelný vliv na celou tu komplikovanou branži a jako takový je předmětem mnohého zkoumání, obav, hysterie a dalších podobných jevů, jež mají sklon vyspělé demokracie doprovázet.

Jmenování šéfa oddělení SEC, jež vynucuje dodržování jejích vlastních pravidel, je proto politickou událostí. Ne takovou, aby šéfa musel schvalovat Senát, ale dost důležitou, aby se kolem ní dokázal seběhnout pěkný humbuk. A někdy se stane, že dotyčný tlak neustojí a během týdne funkci složí - jako se to stalo minulý týden Alex Ohové.

Otočné dveře

Když Joe Biden jmenoval šéfem celé SEC Garyho Genslera, byla jeho Demokratická strana spokojená. Gensler se v různých úřadech, kam jej jmenovali Bill Clinton a Barack Obama, dobře osvědčil. Když však jmenoval svou pravou rukou Alex Ohovou, strhla se spoušť.

Znovu se začalo hlasitě mluvit o systému otočných dveří, jimiž lidé ve financích zběhlí procházejí z kanceláří velkých bankovních, účetních, právních a jakých ještě firem na Wall Street rovnou do vládních úřadů a zpět. Ta debata vždycky zmohutní, když přijde na přetřes někdo, s nímž nějaká kraválotvorná skupina obzvlášť nesouhlasí (že Gensler sám býval partnerem u Goldman Sachs, nikoho nevzrušuje).

A s paní Ohovou nesouhlasí leckdo, jak vyšlo najevo. Posledních dvacet let byla součástí právní kanceláře Paul, Weiss, Rifkind, Wharton & Garrison, což je firma, za kterou chodí velké ryby z Wall Street. Její práce mimo jiné obnášela zastupování ExxonMobilu, největší ropné firmy planety. Už to samo o sobě z vás v mnoha kraválotvorných kruzích činí Lucifera. 

Nebylo však dost na tom. Paní Ohová zastupovala Exxon ve sporu s indonéskými vesničany, s nimiž surově zacházeli tamní policisté. Exxon si je najal, když mu vesničané chodili kazit kšeft. (Jak to přijde, že si Exxon najímá policii jako korporátní ochranku, ptáte se? Také nevím. Dokážu si představit, že s tím může mít něco společného nová vila tamního starosty - ale nevím to a pro kariéru Alex Ohové je to v tuto chvíli skoro jedno.)

Neuctiví a potrhlí

Když se nepěkné zacházení s protestujícími vesničany dostalo před americkou justici, měla paní Ohová o svých oponentech, právních zástupcích oněch vesničanů, říci, že jsou „neklidní, neuctiví a potrhlí“. To by nemělo být zase nějak moc kontroverzní. Právě tento případ si však vybrali odpůrci jmenování paní Ohové do federální funkce jako argument pro její nevhodnost v takové roli. Ptali se, jestli je možné, aby paní Ohová po dvaceti letech hájení velkých ryb z Wall Street najednou otočila. (Jestli na ni za těch dvacet let nenašli nic horšího, asi si dávala dobrý pozor, napadne člověka.)

Paní Ohová však zareagovala nečekaně. Řekla, že v jednom z případů, na nichž pracovala, došlo k „vývoji, jenž zaručil, že by to bylo pro její současnou práci nevhodným vyrušením“. Mohla mít skutečně na mysli fakt, že někdo přišel na to, že o svých oponentech v soudní síni kdysi prohlásila, že jsou neuctiví? Tomu se věří jen obtížně.

Jak se ale novináři vrtali v její minulosti, narazili na jinou věc. V letech 1997-2000 pracovala paní Ohová pro Clintonovo ministerstvo spravedlnosti. Již předtím ji zaměstnávala stejná firma jako poté - Paul, Weiss, Rifkind, Wharton & Garrison. 

To je pořád o. k. Server wallstreetonparade.com však vyšťoural (zdánlivě?) bezvýznamný detail. Po celou dobu, po niž Alex Ohová působila u newyorského soudu jako státní žalobkyně pro jih New Yorku, ji její kontakty uváděly nikoli coby „U.S. attorney at the U.S. District Court for the Southern District of New York“, nýbrž jako „Alex Oh - Paul, Weiss, Rifkind, Wharton & Garrison, LLP (DC)“, spolu s telefonními čísly a e-mailovými adresami jejího washingtonského chlebodárce (jenž tou dobou žádným chlebodárcem být neměl). 

Třeba je to prkotina a někdo jen po tři roky zapomínal kontakt aktualizovat. Nebo je možné, že Paul & Weiss svoji právničku newyorskému soudu jen půjčili a věděli, že se k nim pak zase vrátí; že tedy de facto jejich právničkou nikdy být nepřestala. 

Potrava konspirátorům

To by samozřejmě znamenalo střet zájmů a obavu o to, jestli stejné aranžmá neprobíhá i teď. Je to dost na to, aby ambiciózní právnička vycouvala z prestižní funkce? Možná; ale určitě je to dost na živení konspiračních teorií o tom, jak obrovskou moc Wall Street má (a dost možná opravdu má). Jediné skutečné poučení, které z toho plyne, je, že když chcete do exponované funkce dosadit kontroverzního člověka, neposloužíte si, když bude dotyčný mít příslovečného kostlivce ve skříni. Což Gary Gensler jistě věděl už napřed - takže nula od nuly pojde, jen lidé s očima navrch hlavy je budou mít navrch ještě více.