Donald Trump navrhuje radikální zpřísnění obchodní politiky vůči Číně. Jeho plán zahrnuje zavedení cel až 100 % na čínské zboží a univerzální clo 10–20 % na veškerý ostatní dovoz. Naopak Kamala Harrisová se pravděpodobně bude držet současné tarifní politiky administrativy Joe Bidena.

Harrisová během nedávné debaty nepředstavila konkrétní plány ohledně Číny, ale zdůraznila potřebu, aby USA „vyhrály soutěž 21. století“. To zahrnuje soustředění se na spojenecké vztahy a investice do amerických technologií, zejména v oblasti umělé inteligence a kvantového počítání.

Carlos Casanova, hlavní ekonom švýcarské UBP banky, upozorňuje, že tvrdý postoj vůči Číně má v USA širokou podporu napříč politickým spektrem. „Pokračující obchodní napětí, jak s USA, tak s Evropou, tu zůstanou bez ohledu na výsledek voleb,“ uvedl pro CNBC.

USA již delší dobu varují před problémem nadměrné průmyslové kapacity v Číně. Ministryně financí Janet Yellenová v květnu upozornila, že tento problém ohrožuje americké i evropské firmy a průmyslový rozvoj rozvíjejících se trhů.

Peking čelí obviněním z dumpingu zboží a rozsáhlého dotování průmyslových odvětví, zejména v sektoru elektrických vozidel. To vedlo k uvalení vysokých cel na čínský export ze strany USA i evropských zemí.

Přestože poslední debata nepřinesla mnoho nových informací, trhy podle Marka Papice, hlavního stratéga BCA Research, reagovaly na výkon Kamaly Harrisové s mírným překvapením. Zatím to však nestačí k tomu, aby investoři začali počítat s výraznou změnou politického kurzu.