Nečekaná vlna veder trápila na konci června Severní Ameriku. V kanadské Britské Kolumbii, jež sousedí se Spojenými státy, se teploty blížily dokonce k padesáti stupňům Celsia a způsobily smrt několika desítek lidí. Nesnesitelně vysoké teploty zasáhly i americké státy Washington, Oregon a Idaho.

Horký vzduch se držel v pásu od Kalifornie až po území v Arktidě. I když ne všichni odborníci spojují tuto událost s globálním oteplováním, Světová meteorologická organizace (WMO) varovala, že vlny veder jsou (a budou) častější a intenzivnější, protože se koncentrace skleníkových plynů v atmosféře zvyšuje. Proto je třeba počítat s extrémními projevy počasí všude na světě, což ukazuje i výskyt tornáda na jižní Moravě, které mělo druhou nejvyšší možnou intenzitu EF4.

V Kanadě dosud teploty nikdy nepřesáhly 45 stupňů Celsia, až nyní. Premiér Britské Kolumbie hovořil o katastrofálních důsledcích pro rodiny a místní komunity. Kromě kanadského města Vancouver padaly teplotní rekordy i v amerických městech Seattle a Portland. Došlo také k výpadkům dodávek elektrické energie.

I proto řada amerických měst povolává odborníky na projevy extrémního počasí do nově vytvořených funkcí. Ve floridském městě Miami už v květnu vytvořila radnice funkci vrchního referenta pro teplo (chief heat officer). Další města ve Spojených státech nechtějí zůstat pozadu. V Tucsonu v Arizoně byl jmenován hlavní lesník, který má dohlížet na výsadbu stromů, v Los Angeles byla zřízena funkce ředitele pro mobilizaci v době klimatické nouze.

Úřední boj s vedrem

Nejpalčivějším problémem v betonových aglomeracích je právě teplo. Od roku 2019 už minimálně tři desítky amerických měst jmenovaly speciální úředníky, kteří mají vést „boj“ s klimatickou změnou. To znamená vytvářet a koordinovat klimatickou politiku, jež má projevy počasí a oteplování mírnit. 

Kromě veder to jsou i sezonní požáry, záplavy či tropické bouře. Nejvíce následky ničivého počasí trpí chudí obyvatelé ve městech a dalších komunitách, tvrdí nadace Adrienne Arsht-Rockefeller Foundation Resilience Center. Řada lokálních politiků očekává, že po administrativě Donalda Trumpa, kdy se v oblasti klimatické politiky nic nedělo, začne federální aparát pod vedením Joea Bidena pumpovat více peněz do klimatických opatření v nejpostiženějších amerických regionech.

Hlavní referentka pro teplo v Miami Jane Gilbertová chce prosazovat například zastínění autobusových zastávek a vysazování stromů ve čtvrtích, kde žijí nízkopříjmoví obyvatelé. V metropolitní oblasti okolo Miami žije přes šest milionů lidí. 

Zabiják číslo jedna

Loni tam bylo hlášeno 41 dní, kdy teploty překročily 40 stupňů Celsia, a do roku 2050 se tento počet extrémně horkých dnů má zvýšit na 88 v roce. „Teplo je zabijákem číslo jedna při dopadech změn klimatu,“ varovala Gilbertová.

Nejohroženějšími skupinami jsou děti, těhotné ženy, senioři a lidé se zdravotními problémy. V případě Floridy jsou to i chudší domácnosti bez přístupu ke klimatizaci. Proto plánuje vybudovat klimatizovaná komunitní centra, kde se lidé budou moci „ochladit“ v případě potřeby.

Stejné plány má i ředitelka úřadu pro mobilizaci v době klimatické nouze v Los Angeles Marta Seguraová, která hovoří o akčním klimatickém plánu. Vedení města chce mít do roku 2035 veškerou vyráběnou elektřinu z obnovitelných zdrojů. I zde doufají, že více peněz z federálního rozpočtu umožní změnit místní infrastrukturu, aby byla bezuhlíková. Kalifornská metropolitní oblast velkého Los Angeles zahrnuje dokonce 19 milionů obyvatel. 

V arizonském Tucsonu zase působí poradce pro zalesňování. Do roku 2030 má být v pouštním městě vysazeno na milion stromů, jež mají městské čtvrti ochladit. 

Studie výzkumníků z Dukovy univerzity v Severní Karolíně tvrdí, že ve Spojených státech každým rokem na následky horka předčasně zemře až dvanáct tisíc lidí. Do roku 2100 by jejich počet mohl růst až na sto tisíc ročně, pokud se nebudou emise skleníkových plynů snižovat.