Pravděpodobnost, že Donald Trump vyhraje podzimní prezidentské volby, rozhodně není malá. Žádná domácí ani zahraniční záležitost ve Spojených státech zároveň nezávisí více na výsledku příštích voleb než směřování americké energetické a environmentální politiky.

Diametrálně odlišné názory jsou totiž typické pro obě hlavní strany i jejich příznivce. Dokládá to průzkum prestižní agentury NPR/PBS ze srpna 2023, který odhalil, že 90 procent demokratů upřednostňuje boj proti změně klimatu před ekonomickými otázkami, zatímco 72 procent republikánů naopak upřednostnilo ekonomiku.

Oheň a voda: Trump versus Biden

Rozdílnost názorů se neprojevuje jen v teorii a v předvolební rétorice, ale i v praktické politice.

Trump během svého prezidentování – s odvoláním na možné dopady na americkou ekonomiku a suverenitu – splnil předvolební slib a odstoupil od pařížské klimatické dohody. Biden kráčel v jeho šlépějích a také splnil důležitý bod svého programu, jen s přesně opačným znaménkem: k pařížské dohodě se zase vrátil.

Trumpova administrativa upřednostnila expanzi produkce fosilních paliv, včetně ropy, plynu a uhlí. Zrušila také několik ekologických předpisů, jako je Clean Power Plan, jehož cílem bylo snížit emise z elektráren.

Bidenova administrativa oproti tomu preferovala obnovitelné zdroje energie a stanovila si ambiciózní cíle, včetně dosažení bezuhlíkové elektroenergetiky do roku 2035 a nulových emisí do roku 2050. A takto bychom mohli pokračovat.

Trumpův návrat by byl takřka jistě doprovázen podobnými environmentálními kroky jako v jeho první prezidentské periodě. Má k tomu dokonce lepší globální předpoklady. Za poslední roky došlo k několika událostem, které stavějí „klimatickou ortodoxii“ do poněkud jiného světla než dosud.

Jedná se o ruskou invazi na Ukrajinu, rychlý růst cen energií, rostoucí globální konkurenci a pozici Číny coby předního výrobce baterií i solárních panelů a skoro monopolního zdroje vzácných surovin pro výrobu energie z udržitelných zdrojů. Odklon od striktní klimatické politiky navíc hlásí i některé silně progresivní evropské státy a po volbách do europarlamentu tato tendence zřejmě jen posílí. 

Co můžeme čekat

Pokud zvítězí Trump (ale i kterýkoli jiný republikán), USA zřejmě znovu odstoupí od pařížské dohody. Staronový prezident bude usilovat o zrušení dotací, daňových úlev a zvláštních programů financování pro ekologickou transformaci a zároveň poskytne podporu rozšiřování rafinerií, výstavbě ropovodů a otevírání nových vrtů.

Klimatická politika přestane být diplomatickou prioritou USA. Trump a republikáni v Kongresu si za svůj strategický cíl zvolí obnovení americké „energetické dominance“, tedy nezávislost a robustní export. Republikánská administrativa i legislativa upřednostní energetickou bezpečnost a hospodářský růst před klimatickou politikou.

Navzdory tomu všemu budou americké emise nadále klesat. To díky novým technologiím a postupům, rozšiřování elektromobility i posilujícímu americkému jadernému energetickému programu.

V americké domácí politice se budou odehrávat velké souboje mezi republikány a demokraty i mezi federální administrativou a některými progresivními – demokraty ovládanými – státy v čele s Kalifornií.