Válka na Ukrajině a pozastavení plynovodu Nord Stream 2 „hodily vidle“ do německých plánů ozelenit energetiku a opustit uhlí i jádro. Aktuálně se němečtí politici předhánějí s nápady, jak vyrábět elektřinu bez ruských dodávek zemního plynu, který měl sloužit jako most mezi érou fosilních paliv a budoucností s obnovitelnými zdroji. V úvahu připadají varianty návratu k jaderným elektrárnám a uhelným zdrojům.

Ministr průmyslu a předseda Zelených Robert Habeck „vyslovil nevyslovitelné“, když ve světle ruské agrese připustil prodloužení životnosti tří posledních jaderných zdrojů v Německu za dosud neprolomitelný termín 31. 12. 2022. Prohlásil, že se německá vláda nebude z ideologických důvodů bránit dalšímu využívání jaderné energie. 

Zavázal se také k vybudování dvou terminálů LNG, aby mohlo Německo dovážet zkapalněný plyn. Mají vzniknout ve městech Brunsbüttel a Wilhelmshafen (v budoucnu by terminály mohly přijímat zelený vodík, slibuje německá vláda). 

Habeck se také vyslovil pro myšlenku vytvoření dostatečné zásoby uhlí. Mělo by pokrýt poptávku po elektřině na třicet dní během zimních měsíců. Na druhou stranu německá vláda i nadále plánuje uspíšení výstavby nových obnovitelných zdrojů energie.

Provozovatelé připustili změnu

Provozovatelé jaderných elektráren, společnosti E.ON, EnBW a RWE, nejprve uvedli, že o prodlužování provozu svých jaderných bloků neuvažují. Později připustili, že mohou o variantě prodloužení životnosti svých elektráren jednat.

„V této výjimečné situaci jsme jako E.ON připraveni hovořit o technických, organizačních a regulačních rámcových podmínkách, za kterých by bylo možné rozšířit využití jaderné elektrárny Isar 2 za předpokladu, že si to vláda výslovně přeje,“ citoval německý list Handelsblatt mluvčího koncernu E.ON.

Také zástupci společnosti EnBW, jež provozuje jadernou elektrárnu Neckarwestheim v Bádensku-Württembersku, naznačili, že změna geopolitické situace v Evropě si žádá i změnu energetické politiky. Nicméně i nadále podporují rozvoj obnovitelných zdrojů energie. 

Koncern RWE ale uvedl, že elektrárna v dolnosaském Emslandu je už připravena na odpojení včetně spotřebování jaderného paliva. Prodloužení provozu by bylo těžko proveditelné, hájí se RWE. Jednodušší variantou by bylo zprovoznění uhelných elektráren. Zbývající tři jaderné elektrárny mají celkový instalovaný výkon 4300 megawattů a na výrobě elektřiny se v Německu podílejí třemi procenty. 

Citlivé téma

Prodloužení životnosti elektráren je pro německé Zelené velmi citlivým tématem. Ministryně životního prostředí Steffi Lemkeová ze strany Zelených i nadále změnu protijaderného kurzu odmítá. Podle ní se jedná z bezpečnostního hlediska o riziko. Poukazuje i na útoky ruské armády na ukrajinské jaderné elektrárny. Také poslankyně Zelených Ingrid Nestleová je proti tomuto nápadu. Tvrdí, že se prodloužení provozu německých reaktorů nedá ani technologicky do nástupu příští zimy stihnout.

Bavorský premiér a předseda CSU Markus Söder nicméně preferuje prodloužení životnosti jaderných bloků. V úvahu připadá „provizorní období“ trvající tři až pět let. V souvislosti s nápadem prodlužování životnosti uhelných elektráren bavorský ministr průmyslu Hubert Aiwanger namítl, že Německo polovinu černého uhlí dováží z Ruska. I proto by preferoval používání jádra.

Rovněž ekonomové jsou nakloněni jaderné energetice. Lars Feld, hlavní poradce ministra financí z FDP Christiana Lindnera, míní, že používat delší dobu atomové elektrárny je rozumný nápad, než bude dostavěn dostatečný počet obnovitelných zdrojů. Také šéf prestižního institutu Ifo Clemens Fuest připomenul, že snížit v krátkodobém horizontu závislost na ruském plynu je možné pouze s jadernými, případně uhelnými zdroji.