Francouzský jaderný program, jak ve vojenském, tak v civilním sektoru, má být výkladní skříní francouzské státní identity. Opětovně zvolený prezident Emmanuel Macron v době války na Ukrajině navíc slibuje rozvoj jaderné energetiky, jež má zemi zbavit závislosti nejen na ruském plynu. Francie se může pyšnit tím, že má v zemi 56 jaderných bloků. Navíc pokrývají až sedmdesát procent výroby elektřiny v zemi.

Problém je v tom, že většina bloků se blíží konci životnosti čtyřiceti let, trpí častými poruchami a chybějí prostředky na jejich modernizaci. Zejména sousední Německo, které se ke konci roku vzdává posledních tří bloků, často připomíná, že francouzské jádro není bezproblémové. Nyní je kvůli údržbě mimo provoz polovina francouzských jaderných elektráren.

Macron sice slíbil, že v následujících letech postaví šest nových tlakovodních reaktorů, ale také prodlouží životnost stávajících bloků na padesát nebo i více let, pokud to bude bezpečné. To vše při slibu modernizace celého francouzského jaderného sektoru. 

Realita je však o hodně smutnější. Pravidelné odstávky, ale i koroze a další technické nedostatky v současnosti zastavily 29 z 56 atomových zdrojů a ohrožují pozici Francie jako jednoho z největších exportérů elektřiny v Evropě. Na začátku dubna vyzval dokonce provozovatel přenosové sítě RTE, aby v době ranní a večerní špičky omezily podniky i domácnosti spotřebu. K tomu se přidává i to, že státní koncern EdF dlouhodobě trápí nedostatek financí na modernizaci jaderné „energetické flotily“.

Problémy s trhlinami

Současnou komplikací jsou u řady reaktorů neočekávané problémy s korozí a trhliny v chladicích systémech, napsala pařížská reportérka německé televize ARD. „Kontroly v tuto chvíli neumožňují vydat prohlášení o tom, jak velké jsou trhliny v chladicích trubkách. Kvůli tomu musí být reaktory odstaveny,“ řekl bez dalších podrobností Bernard Doroszczuk z francouzského úřadu pro jadernou bezpečnost. V dubnu se podíl jádra propadl z obvyklých sedmdesáti procent jen na 37 procent výroby elektřiny.

Koncern EdF musí počítat s dalšími výpadky v příjmech, pro tento rok je vyčíslil na 18,5 miliardy eur. Další komplikace se dají čekat na podzim s příchodem topné sezony a nižších teplot. Rychlému řešení technických problémů stárnoucích elektráren nic nenasvědčuje a hrozí, že země galského kohouta bude muset elektřinu dovážet. 

Jean-Luc Lachaume z francouzského institutu pro jadernou bezpečnost IRSN doplnil, že společnost EdF odhaduje, že do roku 2026 bude potřebovat šestkrát více odborného personálu. Čeká se nedostatek svářečů pro chladicí okruhy, ale i další odborný personál, jenž udržuje v chodu čerpadla a veškeré technické zázemí elektráren. „Tento výpočet nezahrnuje ani oznámenou výstavbu nových reaktorů,“ vysvětlil Jean-Luc Lachaume. 

Doroszczuk v této kritické situaci dokonce hovoří o vytvoření jaderného Marshallova plánu, který zapojí celý francouzský průmysl a stát, aby mohl jaderný sektor splnit cíle Elysejského paláce. Bez obrovského nasazení soukromého i veřejného sektoru se pravděpodobně celý jaderný sen Francie zhroutí. 

Bojkot Rosatomu? V Evropě se debatuje o bojkotu ruského jádra, tedy státního podniku Rosatom, jenž z velké části zajišťuje produkci jaderného paliva. Stále s ním spolupracuje Francie nebo Maďarsko. V celosvětovém měřítku ovládá produkci dvou pětin palivových článků a vlastní 46 procent kapacit pro obohacování uranu. Pokud bude chtít být EU nezávislá na ruském jaderném palivu, bude muset výrazně modernizovat své výrobní kapacity. Ve Francii a Německu je provozuje francouzská společnost Framatome, ve Švédsku vyrábí palivo americká firma Westinghouse. Zvýšení kapacit ale bude trvat několik let, uvedli energetičtí experti z Kolumbijské univerzity. To by navíc vyžadovalo závazek, že se evropské vlády dlouhodobě vzdávají spolupráce s Ruskem.