Island čeká sopečný výbuch. Letecký provoz v Evropě je v ohrožení
Zemětřesení signalizují blížící se erupci sopky Fagradalsfjall. Když na jaře 2010 vybuchla jiná islandská sopka, letadla stála kvůli oblakům popela skoro týden na zemi.
Sopka Fagradalsfjall na Islandu | foto Profimedia.cz
Na drobné otřesy půdy si Islanďané dávno zvykli. Jsou průvodním jevem bohaté vulkanické aktivity, která jim mimo jiné zajišťuje topení zdarma a možnost koupat se venku uprostřed zimy. Nic však není zadarmo – a minulou neděli příroda zahrozila.
Tisíce menších zemětřesení v jihozápadní části ostrova vyvolaly obavy, že se blíží erupce sopky Fagradalsfjall. Ta by mohla – poprvé po padesáti letech – poškodit či úplně zlikvidovat některé obydlené oblasti na Islandu.
Vláda proto nařídila kompletní evakuaci čtyřtisícového městečka Grindavík na jihozápadě země zhruba devatenáct kilometrů od frekventovaného mezinárodního letiště Keflavík. Právě mezi Grindavíkem a letištěm zaznamenaly úřady otřesů nejvíce.
Modrá laguna je prázdná
Islandští vědci doporučili evakuaci poté, co odhalili existenci patnáct kilometrů dlouhého podzemního magmatického tunelu, jenž se táhne od sopky směrem k letišti. Vláda ještě v neděli svolala mimořádné zasedání kabinetu. Zemětřesení otřásla poloostrovem Reykjanes, kde sídlí zmíněné letiště i turistická lokalita Modrá laguna, která je od minulého týdne také uzavřena.
Ostrovní země o 390 tisících obyvatel uprostřed mrazivého Atlantiku má s aktivními sopkami bohaté zkušenosti. V posledních letech se jich v blízkosti Grindavíku probudilo hned několik. Erupce se většinou obejdou bez smrtelných neštěstí. Dokonce ani erupce sopky Eldfell na ostrově Heimaey u jižního pobřeží země, jež v roce 1973 zničila několik stovek tamních domů, si žádné oběti na životech nevyžádala.
To však neznamená, že by nad islandskými vulkanickými hrátkami šlo jen tak mávnout rukou, jako by to byla další severská manýra vedle – namátkou – přes tisíc let (skoro) nepřetržitě fungující demokracie, udržení tradičního nordického způsobu využití patronyma (jména po otci) coby příjmení nebo práva na šestiměsíční zdravotní dovolenou každý rok.
Oblak popela a „uzemněná“ letadla
Naopak, tamní sopky mohou být hrozbou pro dopravu v celé Evropě. Výbuch sopky Eyjafjallajökull v roce 2010 uzavřel téměř na týden velkou část evropského vzdušného prostoru. Seizmická aktivita začala už koncem roku 2009 a postupně sílila, až 20. března 2010 zaregistrovaly úřady drobnou erupci.
Ta v dubnu vstoupila do druhé fáze a vyvrhla oblak popela (odhadem 250 milionů metrů krychlových), který se rozletěl na jihovýchod a způsobil, že od 15. do 20. dubna 2010 musely evropské letecké společnosti zrušit velké procento letů. Šlo o největší narušení letecké dopravy od druhé světové války.
Islandští vulkanologové minulý týden uvedli, že riziko vyvržení velkého oblaku popela je tentokrát nižší, pokud ovšem k očekávanému výbuchu dojde na pevnině. Pokud by k erupci došlo na moři, mohl by průšvih s popelem nastat s celou parádou znovu. Magmatický tunel, jehož ústí se dříve nebo později stane dějištěm výbuchu, přitom od pobřeží dělí jen několik kilometrů na jeho začátku i konci.
Pravděpodobnost je vysoká
Letiště Keflavík je hlavním vstupním bodem mezinárodní dopravy na Island. Lety probíhaly minulý týden a na začátku tohoto týdne v podstatě normálně. Na silnicích v okolí Grindavíku se však objevily obrovské trhliny. Úřady v neděli místním obyvatelům povolily, aby se vrátili pro nejnutnější věci a evakuovali domácí zvířata a dobytek.
Odborníci uvedli, že k erupci může dojít kdykoli a že současná seizmická aktivita s velkou pravděpodobností ohlašuje její příchod. „Celkový výsledek jednání byl, že pravděpodobnost erupce sopky je vysoká a že k erupci by mohlo dojít v časovém horizontu pouhých dnů,“ citoval islandské meteorology list Financial Times.
Úřady rovněž oznámily, že magma se pomalu pohybuje směrem k povrchu a v současné době se podle odhadů nachází v hloubce 800 metrů pod zemí. Pravděpodobnost podmořské erupce se rovněž zvýšila, „takže je třeba se připravit na možnost explozivní aktivity“.
