Inflaci táhnou drahé potraviny. Za rok podražily o desítky procent

Ekonomové ani statistici nečekali v oblasti růstu spotřebitelských cen v květnu dobré zprávy. Skutečnost ale předčila i jejich pesimismus – meziroční inflace dosáhla podle ČSÚ v pátém měsíci roku šestnácti procent. Tedy o procentní bod více, než předpovídala ČNB i než predikovaly finanční trhy. Zároveň jde o nejvyšší číslo od roku 1993.

Největší vliv na květnové zdražování měl růst cen potravin, které se oproti loňskému roku zvýšily o desítky procent. Například mouka byla meziročně dražší o 64,6 procenta, máslo podražilo více než o polovinu a ceny kuřecího masa, vajec nebo cukru vylétly o třetinu. Drahé potraviny pak vedly také k masivnímu zdražování ve stravovacích službách – obědy nebo večeře v restauraci vyšly v květnu o 22,8 procenta meziročně dráž.

Inflace jako chytrá horákyně. Jaké jsou příčiny té současné?

Zároveň jednoduchá a zároveň složitá. Taková je inflace.

Zároveň jednoduchá a zároveň složitá. Taková je inflace.

Dalšími významnými položkami, které se podepsaly na celkové vysoké inflaci, byly bydlení a energie. Nájmy se oproti loňsku zvýšily v průměru téměř o pětinu, zemní plyn podražil skoro o polovinu a třetinový růst cen statistici spočítali u tuhých paliv.

Ani květnová inflace ale nemusí představovat vrchol zdražování. Podle ekonomů růst cen zpomalí až ve druhé polovině roku. „Ke zmírňování meziroční inflace by v letošním druhém pololetí měl přispět dopad loňského zpřísňování měnové politiky ČNB a také statistické efekty meziroční srovnávací základny,“ odhaduje hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč. Letošní celoroční inflace se pak podle něj bude pohybovat kolem čtrnácti procent.

Bohatí a chudí zároveň. Jak pomáhat v zemi, kde mnoho seniorů sedí na milionech, a přitom třou bídu s nouzí

Plošná vládní opatření proti dopadům inflace na nejchudší jsou drahá, neefektivní, a mnohdy dokonce kontraproduktivní.

Plošná vládní opatření proti dopadům inflace na nejchudší jsou drahá, neefektivní, a mnohdy dokonce kontraproduktivní.

Výrazný vliv na růst cen bude mít ale také očekávání spotřebitelů. „Lidé akceptují vysoké ceny v obchodech a dál nakupují, protože se obávají, že budoucnost přinese další zdražování. To ukazuje, jak se mění naše inflační očekávání. Bohužel to může vést k tomu, že se boj s inflací protáhne na další období,“ varuje hlavní ekonom společnosti BHS Štěpán Křeček.

Další zrychlení růstu cen bude mít také nejspíš vliv na rozhodování členů bankovní rady ČNB o zvyšování sazeb na červnovém zasedání. Už před několika dny naznačil guvernér Jiří Rusnok další růst úroků, a to až o 0,75 procentního bodu.