I Němcům se občas hodí svěřenský fond à la Babiš

Kontroverzní plynovod Nord Stream 2 je momentálně u ledu, ačkoli dokončit zbývá už jen dvacetinu z 1200 kilometrů dlouhé trubky. Důvodem je hrozba amerických sankcí firmám, které se na stavbě podílejí. Ty postupně dávají od plynovodu ruce pryč. Naposledy to byla norská společnost DNV GL, která měla na starost kontrolu a certifikaci provedených prací, a jejíž účast na projektu byla tedy zcela zásadní. 

Už to tedy vypadalo, že stavba za osm miliard eur nakonec zrezne na dně Baltského moře. Na poslední chvíli však přišla s návrhem kreativního řešení spolková země Meklenbursko-Přední Pomořansko. Tamní vláda představila projekt nové nadace nazvané Stiftung Klima- und Umweltschutz MV, tedy Nadace pro ochranu klimatu a životního prostředí MV. Ta si stanovila za cíl podporu energetické transformace, rozvoj akumulačních technologií či vzdělávání v oblasti ochrany klimatu. A také „přispět k dokončení plynovodu Nord Stream 2“.

Výstavba Nord Streamu 2 pokračuje. Testuje se reakce USA

Ruské lodě pokračují v pokládání potrubí v Baltském moři u německého pobřeží. Německo čeká na reakci americké strany a nového prezidenta Joea Bidena. Odmítá uvalení sankcí na evropské firmy, které se projektu účastní.

Ruské lodě pokračují v pokládání potrubí v Baltském moři u německého pobřeží. Německo čeká na reakci americké strany a nového prezidenta Joea Bidena. Odmítá uvalení sankcí na evropské firmy, které se projektu účastní.

Není pochyb o tom, že právě poslední bod je jediným a skutečným důvodem pro vznik neziskovky. Zemská vláda pro ni už připravila k dispozici 200 tisíc eur a s 20tisícovou injekcí už přispěchala i společnost Nord Stream 2 AG, kterou ovládá ruský plynový gigant Gazprom. Nejspíš by nešlo o poslední peníze, které by plynový gigant poslal. Myšlenkou je, že firmy podílející se na výstavbě by najímala nadace namísto Kremlem ovládané firmy, a ochránila je tak před mstou americké administrativy. 

I když panují značné pochybnosti, zda má trik šanci na úspěch, vše dost připomíná podobnou šarádu v Česku. V podstatě stejným způsobem zaparkoval i premiér Andrej Babiš holding Agrofert do jím ovládaných svěřenských fondů a o té doby ho prý nevlastní. Není tak prý ve střetu zájmů a může dál čerpat veřejnou podporu, na což mu evropští vyšetřovatelé neskočili. 

Kvůli fíglu s plynovou nadací by však pro německé politiky mohlo být peskování Babiše i dalších jemu podobných v budoucnu o dost složitější. „Já nevlastním holding, který vlastní můj svěřenský fond, a vy nestavíte plynovod, který staví vaše nadace,“ mohl by český předseda vlády snadno kontrovat. Stejně jako mnoho dalších (ne)majitelů firem, kteří by se nějakým způsobem dostali do křížku s německými úřady. Od vlády severovýchodní spolkové země je to dost neprozřetelný přístup.