Kdybyste se před pandemií kohokoliv kdekoliv na světě zeptali, jestli zná jméno svého ministra zdravotnictví, nejspíš by tápal. Kdybyste pak po něm chtěli jméno ministra zdravotnictví sousední země, nechápavě by na vás třeštil oči. Jméno rakouského ministra zdravotnictví Rudolfa Anschobera ovšem v Česku není neznámé. A při jeho jmenování letos v lednu lidé z českých jaderných kruhů zpozorněli. Anschober totiž patří mezi veterány boje proti výstavbě Temelína a jaderné energetice vůbec. A z nové pozice by mohl české jaderné plány komplikovat mnohem efektivněji než doposud. Navíc se relativně úspěšně vypořádal s koronavirem, což mu vyneslo první místo na žebříčku popularity rakouských politiků, když zastínil dokonce i mezinárodní hvězdu, kancléře Sebastiana Kurze. „Rudi“ Anschober však obavy jaderných fanoušků mírní. „Po ministerstvu chci být už jen důchodce,“ říká v rozhovoru pro týdeník Hrot.

Všichni ministři zdravotnictví po celém světě jsou v tomto okamžiku nesmírně vystresovaní.

Já také. U někoho se to projevuje více, u někoho méně. Obecně jsem spíše klidnější člověk, a možná proto to u mě není tolik vidět, pro všechny je to však velká výzva. Nevím, jaká je právní situace v Česku, ale v Rakousku přisuzuje jeden hodně starý zákon z roku 1913 veškerou odpovědnost za epidemie a pandemie ministerstvu zdravotnictví. Tedy abych byl přesný, ten zákon se netýká pandemií, protože tehdy přicházela v úvahu jen regionálně omezená epidemie. Od 7. ledna, kdy jsem nastoupil do úřadu, jsme však vydali 140 právních aktů, nařízení a zákonů. To je dost náročné pro celé ministerstvo.

Celkově opravdu funguje všechno celkem dobře. Veškerá omezení jsme přijali relativně brzy, což bylo strašně důležité. Pokud bychom čekali o jediný týden déle, tak by se čísla nakažených za tu dobu zečtyřnásobila. Od 14. dubna odstartovala fáze uvolňování, kterou jsme rozdělili na deset částí, každé dva týdny jednu. V mezičase jsme vždy vyhodnocovali dopady předchozího uvolnění, abychom věděli, jaké mělo důsledky. Především fáze tři, tedy letní, byla velmi složitá, protože byla spojená s otevřením hranic a návratem turismu, čímž vzrostlo riziko. Tím také vzniklo několik menších regionálních ohnisek, které se nyní snažíme dostat pod kontrolu. To znamená dohledávání kontaktů, jejich omezení a karanténní opatření.

Červený kříž vyvinul aplikaci, která ovšem funguje na dobrovolné bázi. Osobně považuji za velmi důležité, aby to nebylo pro občany a občanky povinné, což by ani nebylo slučitelné s ochranou osobních údajů v Rakousku. My teď chceme aplikaci propagovat, aby ji opravdu co nejvíce lidí používalo tak, aby fungovala jako elektronické doplnění manuálního trasování. Mnoho lidí si nedokáže vzpomenout, co dělali před čtyřmi dny, s kým se setkali a jak se dotyčný jmenoval.

Prognózy nemáme žádné. Virus je úplně nový, nevíme, jak bude reagovat. Chceme být na podzim připravení, protože s klesajícími teplotami se budou lidé více zdržovat uvnitř, čímž roste riziko. Vypracovali jsme proto program o sedmnácti bodech od způsobu testování až po strategické rezervy ochranných pomůcek. Pokud jde o zimní sporty, jsme v kontaktu s dalšími alpskými regiony, jako je Jižní Tyrolsko, Švýcarsko nebo Francie. Byl bych moc rád, pokud by se nám podařilo dohodnout na společných standardech pro celé Alpy. Nicméně k nejvíce nakažením nedošlo při sportu, ale při volnočasových aktivitách, jako jsou nejrůznější apres-ski bary. Tam je potřeba nastavit jasné podmínky. Zimní sporty budou možné a všichni Češi a Češky jsou srdečně vítáni.

To by se toho muselo stát opravdu hodně a muselo by dojít k opravdu hodně chybám. Osobně si to nedovedu představit. Nemůžeme zabránit pohybu lidí po Evropě. Všichni jsme na jedné lodi a musíme společně překlenout čas, než bude k dispozici očkování.

To by byla dost pochybná odměna (smích). Jako strana Zelených jsme poprvé součástí rakouské vlády, a to ještě v dost neobvyklé koalici s křesťanskými demokraty, kdy obě strany mají na řadu věcí velmi odlišné názory. Od podzimu jsme vedli koaliční jednání, jichž jsem se účastnil. Naším požadavkem bylo získat jedno velké silné ministerstvo ochrany klimatu, pozici vicekancléře, ministerstvo spravedlnosti pro Almu Zadićovou (šestatřicetiletá politička bosenského původu – pozn. red.), což je velkolepá žena. A pak také ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí. Byl jsem tázán, zda bych to chtěl dělal. Neváhal jsem dlouho, ale chvíli ano.

Je to obrovská změna v mém životě, protože bydlím v Linci. Takže do práce teď pendluji, což není jednoduché. Je mi také už 59 let a v tom věku si je potřeba uvědomit, jaké mám ještě před sebou cíle. Výzva spočívající v uskutečnění vládní účasti Zelených tak, abychom mohli naše hodnoty prosadit i v sociální a zdravotní oblasti, byla nakonec rozhodující. Naše téma je ochrana klimatu, ovšem ochrana klimatu sociálně spravedlivá, propojená s ekonomikou a sociální otázkou. Příkladem je reforma pečovatelských služeb, kterou aktuálně připravujeme a která bude největším reformním projektem této vlády. Roky jsme věděli, že zlepšení je nutné, protože lidé jsou čím dál tím starší. Na to je potřeba najít zdroje, a sice tak, aby ve středu zájmu stále byla ochrana klimatu.

Vůbec žádné. Chci dělat práci, kterou mám teď a do ní vnést všechny své zkušenosti a kompetence. Potom už nechci být nic, chci být důchodce. To je velice osvobozující, pokud nemáte žádné kariérní cíle. Velmi si to užívám.

Otázka jádra spadá do kompetencí kolegyně Gewesslerové (ministryně pro ochranu klimatu, životní prostředí, energie, inovace a technologie – pozn. red.). Leonore přišla z neziskové sféry, je rovněž velká bojovnice proti jádru a dlouhodobě se angažuje v ochraně klimatu skrze přeměnu energetiky směrem k obnovitelným zdrojům a úsporám energie. Tuto myšlenku také chceme prosazovat v celé Evropě. Je potřeba investovat do výstavby obnovitelných zdrojů tak, aby vznikla nová pracovní místa. Chceme být ekonomicky úspěšní skrze Green Deal a k tomu je právě nyní velká příležitost, když kvůli koronaviru přichází největší recese za 90 let. Investice do atomové energie je krok špatným směrem. Čím více se do jádra investuje, tím složitější bude se ho pak zbavit.

Jak jsem říkal, jde především o kompetenci ministryně ochrany klimatu, ale samozřejmě využijeme politické i právní možnosti, abychom proměnu energetiky v Evropě posunuli kupředu a zamezili možným hrozbám pro rakouské občany. Rakouská vláda má společnou pozici, která je součástí vládního programu, a tu také budeme prosazovat. Přednost však určitě bude mít diskuse. Bylo by hezké, kdybychom se dohodli třeba na menších společných energetických projektech, například ve formě energetických partnerství obcí. Chceme optimální sousedské vztahy s Českem. Ty zde nebyly vždy, čímž mám na mysli období blokád hranic.

Je to dobré, korektní sousedství, ale i dobré sousedství se může ještě zlepšit. Jsme součástí Evropské unie, tomu jsem velmi rád, protože jsem přesvědčený Evropan. Musíme na tom však dále pracovat, což jsme poznali během pandemie. Trvalo příliš dlouho, než jsme přešli od jednání národně-státního k jednání evropskému. Myslím však, že se to v následujících měsících zlepší, protože všichni vidí, že nás společný postup posiluje. Dobrým příkladem je snaha zajistit rychle očkovací látku a jsem moc rád, že v této věci už v Evropě nejsou žádní sólisté, ale že se jednání vedou společně.

Éra blokád je pryč. Nemyslím si, že by k něčemu byly, a ani bych je nepodporoval. U projektů, které se dotýkají sousedních zemí, je však samozřejmé, že sousedé do nich mohou mluvit. To je i součástí evropského práva a já věřím, že rakouští občané tohoto práva využijí. Pro mě má však přednost vzájemná diskuse.

Jsem v kontaktu s mnoha lidmi v Česku. Mám tam spoustu přátel, které mám moc rád. V některých částech Česka se cítím opravdu doma. České jídlo je skvělé, české pivo je velkolepé. To je to skvělé na Evropské unii, že je v ní tolik zemí, které se báječně doplňují. Jsme jedna rodina, jejíž členové by si měli rozumět. Ale abych vám odpověděl, mezi mými přáteli jsou i odpůrci jádra. Obdivuji je a vážím si jich za to, že tak dlouho zastávají pozici v zemi, kde pro ni nemají většinu. Být odpůrcem jádra v Rakousku je mnohem jednodušší, jste pak součástí 95procentní většiny.

Ne všechny přátele by měl člověk jmenovat v médiích, ale že dlouhodobě spolupracuji s Daliborem Stráským, není žádným tajemstvím. Zprostředkoval jsem, že se se stal protijaderným poradcem Horního Rakouska. Mám také rád kolegyni Kuchtovou a řadu dalších.

To by bylo ilegální, to si neumím představit (se smíchem a zamrkáním). Ale je pravda, že jsem ještě před změnou režimu spolupracoval s lidmi, kteří se zasazovali za demokracii. 

Rudolf Anschober (59)

• Jeho otec byl lidovecký politik. Rudolf Anschober však spojil svou kariéru s rakouským hnutím a později i stranou Zelených, u které byl od samého vzniku.

• Původním povoláním je učitelem. Na základní škole vyučoval až do roku 1990. Zároveň působil jako novinář pro ekologická periodika, kde psal mimo jiné investigativní články o výstavbě Jaderné elektrárny Temelín.

• V roce 1990 byl zvolen poslancem, po roce 1997 následovala dlouhá kariéra regionálního politika v Horním Rakousku. Většinu let strávil v pozici zemského rady pro životní prostředí, energie, vodní hospodářství a ochranu spotřebitele.

• Otevřeně přiznává, že v roce 2012 vyhořel. Publikace o burn-out syndromu je k dispozici čekajícím i před jeho ministerskou pracovnou.

• V průběhu uprchlické krize zaujal akcí „Vzdělání místo vyhoštění“, která získala širokou podporu a pomohla Zeleným k návratu do parlamentu.

• Od ledna letošního roku je členem nové černo-zelené vlády Sebastiana Kurze. Po reorganizaci resortů zastává post ministra sociálních věcí, zdravotnictví, pečovatelských služeb a ochrany spotřebitele.