Předpoklad, že prezident Miloš Zeman ve svém druhém – tedy posledním – volebním období bude jako utržený ze řetězu, se omilostněním odsouzeného šéfa lánských lesů Miloše Baláka naplnil. Pokud by se vyhlásila soutěž o nejostudnější Zemanovo rozhodnutí, právě tato milost by nepochybně kandidovala na příčky nejvyšší.
Rozhodnutí z května 2017 udělit svobodu dvojnásobnému vrahovi Jiřímu Kajínkovi se oproti Balákově kauze jeví jako nevinná drobná epizoda, která v první řadě potěšila Kajínkovy fanoušky (a pomohla Zemanovi vyhrát podruhé prezidentské volby).
Zákony na Hradě a v podhradí
Balák je úplně jiná kategorie. Daleko přesahuje všechno, co dosud Zeman v prezidentském úřadě napáchal. Kam se hrabe třeba jeho ostudné nařčení novináře a spisovatele Ferdinanda Peroutky, za které se nikdy osobně neomluvil. Nebo jeho opakované odmítání jmenování vybraných profesorů, i když mu to nařizoval soud. Zeman poslední kauzou jenom dokazuje, že se s celou svou hradní partičkou staví nad zákon. Pro ně pravidla státu neplatí, řídí se vlastními předpisy. Všichni jsme si rovni, ovšem někteří jsou si rovnější. Jsou to papalášské manýry toho nejhrubšího zrna.
Hradní kancelář si ani příliš nedělala hlavu s tím, jak milost zdůvodní. Použila oblíbenou kličku, kterou tak rád používá expremiér Andrej Babiš ve své kauze Čapí hnízdo: nejde o žádný trestný čin, ale o politiku, o spiknutí. Koho? Soudců? Státních zástupců? Marťanů? „Prezident po seznámení se s rozsudkem prvoinstančního soudu, který byl potvrzen odvolacím soudem, dospěl k závěru, že pro přísné odsouzení nebyla zřejmě rozhodná povaha činu, ale i to, kde odsouzený pracuje, což je hledisko, které trestní právo nezná,“ uvedl Pražský hrad.
Touto optikou se pak nelze divit, že Zeman neudělil milost také druhému odsouzenému – manažer firmy EBS Libor Tkadlec dostal podmínku. Kdyby měl alespoň nějaký malý vedlejšák na Hradě, kdyby třeba jednou za týden zametl první nádvoří, třeba by také dostal od hradního pána milost.
Odměna za mlčení?
Za Balákovou milostí ale může být ukryto ještě něco horšího. Třeba v lánských kšeftech nejel sám. Ostatně policie prověřovala i jeho nadřízeného, kancléře Vratislava Mynáře, ale údajně se jí nepodařilo shromáždit dostatek důkazů. A co když mezi Balákem a Mynářem vznikla tichá dohoda: Když mě nepráskneš, zařídím, že do vězení nepůjdeš, i kdybys byl pravomocně odsouzen. Opletačky se zákonem má Mynář i tak, byť v jiné kauze – je obviněný kvůli dotacím pro svůj penzion v Osvětimanech.
Na jaře 2013 po svém prvním zvolení prezidentem Miloš Zeman prohlásil, že v ústavě existují zbytečné monarchistické prvky – například právo udělovat amnestii nebo právě milosti. Slíbil, že se těchto práv vzdá a že by se měla také změnit ústava, aby tuto kompetenci nemohl nikdo zneužít. Nakonec na Zemanova slova přece jen došlo. Hradní moc zneužil on sám.
