Volvo couvá od zásuvky. Automobilka zahazuje plány na plně elektrickou budoucnost

V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.

V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.

Celý článek
0

Mladí lidé nevěří ve vlastní bydlení. „Nezadlužíme se na celý život“

Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.

Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.

Celý článek
0

Raiffeisenbank se ocitla ve zlaté ruské pasti

Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.

Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.

Celý článek
0

Hodní, zlí, oškliví. A krásní

O termitech toho pořád moc nevíme, a to jich je více než 3000 druhů a v součtu váží více než celá lidská populace.

Hodní, zlí, oškliví. A krásní
Termiti | Aleš Buček

Aleš Buček se výzkumu termitů věnuje na japonském ostrově Okinawa. „Je to trochu jako Robinsonův ostrov. Pracuji v mezinárodním ústavu, který byl postaven na zelené louce,“ popisuje. Během studia na Univerzitě Karlově se na dejvickém ÚOCHB věnoval výzkumu evoluce řeči hmyzu – feromonové komunikaci, který postupně přešel právě ke studiu termitů. Už v Praze s kolegy zkoumal, jak si termiti na obranu hnízda vyvinuli chemické zbraně. Některé druhy termitů totiž v ohrožení páchají sebevraždu. „Jejich těla doslova vybouchnou a vypustí tekutinu, která se vně těla změní na toxickou, a tak zneškodní protivníka,“ vysvětluje biochemik. 

Proč nás mají zajímat?

„Termiti jsou inženýři ekosystémů,“ říká český vědec. Živí se převážně hlínou nebo dřevem a jsou to hlavní rozkladači odumřelé organické hmoty. V Česku podobnou funkci zastávají třeba žížaly. „Je pravděpodobně jen otázkou času, než se termiti díky globálnímu oteplování začnou vyskytovat i u nás,“ míní Buček. Pro přežití termiti potřebují, aby teplota dlouhodobě neklesala pod 10 stupňů Celsia. Jižní Morava či Praha již mají průměrné roční teploty kolem 10 stupňů a čím dál méně dní je mraziv‎ých. Je tedy pravděpodobné, že se tu usídlí. Zatím ale můžeme zůstat v klidu a není třeba nakupovat chemické přípravky na jejich hubení – termiti u nás budou díky čtyřem ročním obdobím spíše živořit.

Lovec termitů
Terénní práce a sběr vzorků v Kamerunu, na Madagaskaru nebo v Malajsii mohou znít jako sen a mohly by k vědě lákat další zájemce. Aleš Buček tak ale tráví asi jen měsíc a půl v roce. „Většinu času sedím u počítače a věnuji se analýze a zpracování dat,“ popisuje svůj den vědec, ze kterého se postupem času stále více stává bioinformatik a programátor samouk.

V teplejších oblastech jsou termiti proslavení jako škůdci, kteří vám „sežerou dům“. Celosvětově způsobují škody v řádu bilionů korun. Proto se většina výzkumů soustředí na to, jak je vyhubit. „Až v poslední době začínáme zjišťovat, jak moc důležití jsou pro náš ekosystém,“ říká Buček. 

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit