Hodní, zlí, oškliví. A krásní

Aleš Buček se výzkumu termitů věnuje na japonském ostrově Okinawa. „Je to trochu jako Robinsonův ostrov. Pracuji v mezinárodním ústavu, který byl postaven na zelené louce,“ popisuje. Během studia na Univerzitě Karlově se na dejvickém ÚOCHB věnoval výzkumu evoluce řeči hmyzu – feromonové komunikaci, který postupně přešel právě ke studiu termitů. Už v Praze s kolegy zkoumal, jak si termiti na obranu hnízda vyvinuli chemické zbraně. Některé druhy termitů totiž v ohrožení páchají sebevraždu. „Jejich těla doslova vybouchnou a vypustí tekutinu, která se vně těla změní na toxickou, a tak zneškodní protivníka,“ vysvětluje biochemik. 

Proč nás mají zajímat?

„Termiti jsou inženýři ekosystémů,“ říká český vědec. Živí se převážně hlínou nebo dřevem a jsou to hlavní rozkladači odumřelé organické hmoty. V Česku podobnou funkci zastávají třeba žížaly. „Je pravděpodobně jen otázkou času, než se termiti díky globálnímu oteplování začnou vyskytovat i u nás,“ míní Buček. Pro přežití termiti potřebují, aby teplota dlouhodobě neklesala pod 10 stupňů Celsia. Jižní Morava či Praha již mají průměrné roční teploty kolem 10 stupňů a čím dál méně dní je mraziv‎ých. Je tedy pravděpodobné, že se tu usídlí. Zatím ale můžeme zůstat v klidu a není třeba nakupovat chemické přípravky na jejich hubení – termiti u nás budou díky čtyřem ročním obdobím spíše živořit.

V teplejších oblastech jsou termiti proslavení jako škůdci, kteří vám „sežerou dům“. Celosvětově způsobují škody v řádu bilionů korun. Proto se většina výzkumů soustředí na to, jak je vyhubit. „Až v poslední době začínáme zjišťovat, jak moc důležití jsou pro náš ekosystém,“ říká Buček.