Hodně jiná krize

Kupodivu jinak střízlivá centrální banka tomu podlehla také a na mimořádném jednání bankovní rady srazila úrokové sazby o půl procentního bodu. A guvernér se nechal slyšet, že nastane razantní útlum ekonomiky. Ten bezpochyby nastane a nastat musí, když nezbytná opatření zmrazí maloobchodní síť a odstaví od příjmů velkou část sektoru služeb.

Jenže tohle není standardní cyklická krize, která vzniká, když se ukáže, že aktiva jsou silně nadhodnocena a bilance bank a finančních institucí jsou děravé jak řešeto. Toto je hodně odlišná krize a jinak standardní postup centrální banky je v tomto případě chybný. Místo snižování základní sazby totiž měla o toho půl bodu klesnout sazba povinné proticyklické kapitálové rezervy, kterou přitom ČNB jen ponechala na současné úrovni.

Banky nepotřebují více likvidity a levnější zdroje. Jsou zdravé a kapitálově překrmené. Potřebují více odvahy držet své klienty nad vodou v okamžiku, kdy jim epidemie podtrhla nohy a méně hamižnosti jejich managementů. Ty snížení ziskovosti při podstoupení vyššího rizika se svými vlastními klienty, které je teď pár tučných let tučně živili, asi připraví o bonusy. Jenže pak zažijeme sice miliardové ztráty, ale ekonomika se rychle vrátí k normálnímu provozu. Když funguje krevní oběh, uzdravuje se i byznys snadněji. Chování bank je pro to, co nás čeká naprosto zásadní.

A také proto by bylo dobré, kdyby o tom s šéfy bank promluvil i premiér, místo toho, aby přepočítával infikované a hrál divadlo v televizi, řešil roušky a další provozní záležitosti, které umí státní správa sama a lépe.

Mimochodem byl to právě Babiš, kdo banky chránil před bankovní daní, a je tak jeho odpovědností vysvětlit bankéřům, že pro ně nebude vůbec dobré, když nebudou nyní při výpadcích splátek tisíců malých a středních firem, na nichž česká ekonomika stojí, dostatečně velkorysí.