Hledání české potraviny

Poslanci budou v závěrečném čtení rozhodovat o zákonu, který stanovuje kvóty na české potraviny ve velkých obchodech. A to z počátečních 55 na 78 procent v roce 2028. V zemědělském výboru už příslušný návrh podpořili členové vládní koalice spolu s SPD, schůze ve sněmovně začíná dnes.

Onomu nápadu lze vytknout mnohé. Od hádek o to, co je vlastně česká potravina (Znojemské okurky i Olomoucké tvarůžky by měly se zákonnou definicí problém, naopak Pepsi Cola vůbec), až po fakt, že pozměňovací návrh zdržuje už tak zpožděný zákon o dvojí kvalitě potravin, který mělo Česko už dávno přijmout. Do zákona se dá trefovat i z té strany, že neřeší kupříkladu suchý rok nebo mrazy, kdy by země třeba v meruňkách nebo třešních měla docela honičku. Pak jsou tu i velké neznámé. Například kde se vezme dost lískových oříšků a podobně.

Volná místa k očkování už nejsou. Stát selhal ve využití dat

Definici českého optimisty naplňuje ten, kdo čekal, že rezervační systém pro očkování zvládne nápor při svém otevření. Dopadlo to jako obvykle, systém nevydržel nápor, místa jsou vyčerpána. Velmi dobrou otázkou je, zda to tak dopadnout muselo.

Definici českého optimisty naplňuje ten, kdo čekal, že rezervační systém pro očkování zvládne nápor při svém otevření. Dopadlo to jako obvykle, systém nevydržel nápor, místa jsou vyčerpána. Velmi dobrou otázkou je, zda to tak dopadnout muselo.

To, co je ale nejdůležitější, je motivace k sepsání tohoto pozměňovacího návrhu. K zákonu se jich pro různé účely sešlo více než 25 a za kvótami jde nejostřeji ten z rukou Radima Fialy z SPD. Stejně jako při touze vypsat referendum o vystoupení z Evropské unie, po čemž SPD dlouhodobě touží, tady nehraje roli ani jeden jediný logický argument. Nikdo ho ani nepředložil. A všechny ostatní lze jednoduše vyvrátit.

SPD tady sází jen a pouze na emoce. Argumentuje, stejně jako jindy, slovy „Česko“ nebo „soběstačnost“, apeluje na národní zájmy, hrdost. Všechno tohle určitá část voličské základny ráda poslouchá, ale čísly nic z toho potvrdit nejde. Výhodně to prostě nevychází. Autoři návrhů to vědí, a tak se ani nějakou analýzou nezdržují.

Emoce nemají v legislativě co dělat. Že si tuhle hru vybrala SPD jako nástroj k úspěchu, je bohužel nepříliš bezpečná, ale už známá věc. Jenže pokud na ni začíná naskakovat ve volebním roce i vládní koalice, je to alarmující. Mluvíme o politicích, kteří dramaticky podcenili druhou vlnu epidemie koronaviru, kterým padají systémy na dálniční známky i registrace pro seniory na očkování. Tahle reprezentace se teď ustanovením onoho zákona zavazuje zavést v Česku soběstačnost potravin a garantuje, že nenastane žádný výpadek nebo zdražení nedostatkového zboží. Přitom nemá v ruce nic než emoční apel na voliče převzatý od SPD. Jestli tohle začne platit, nedopadne to dobře.