Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Volná místa k očkování už nejsou. Stát selhal ve využití dat

Definici českého optimisty naplňuje ten, kdo čekal, že rezervační systém pro očkování zvládne nápor při svém otevření. Dopadlo to jako obvykle, systém nevydržel nápor, místa jsou vyčerpána. Velmi dobrou otázkou je, zda to tak dopadnout muselo.

Nemuselo, pokud bychom od jara stavěli očkovací systém (že se pracuje na vývoji očkovacích látek a že by do konce roku mohly být k dispozici, přece už v tu dobu bylo jasné) s využitím dat, která v českém zdravotnictví dávno existují v pojišťovnách a v centrálních úložištích, a zaměřili jej na cílené zvaní příslušných rizikových skupin.

Na ministerstvu zdravotnictví přece vědí, že v Česku se vybrané zdravotní pojištění přerozděluje nejen podle věku pojištěnců, ale i podle farmaceuticko-nákladových skupin, přičemž postup vyplývá přímo ze zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, konkrétně:

§21 (1) Příslušná zdravotní pojišťovna sdělí do osmého dne kalendářního měsíce správci zvláštního účtu:
a) počty svých pojištěnců v jednotlivých věkových skupinách a farmaceuticko-nákladových skupinách pojištěných u těchto pojišťoven k prvnímu dni tohoto kalendářního měsíce, a to včetně počtu pojištěnců s kombinací těchto skupin v případech, kdy se na tyto kombinace vztahují platné korekce pro souběh skupin.

Dalším zdrojem informací jsou eRecepty, které rovněž fungují již řadu let a poskytují ohromný zdroj využitelných dat. Podívejte se, kolik jich je jen za loňský rok a kdo na tom participuje.

Každá zdravotní pojišťovna ví přesně, jaké léky na recept její pojištěnci berou. A věděla to vždy, i před zavedením elektronických předpisů, protože je vždy proplácela, stejně tak jako zdravotní péči, která byla jejím klientům poskytnuta.

Nedosti na tom, již hezkých pár let si zdravotní pojišťovny zvou pojištěnce na cílené preventivní zdravotní prohlídky, kdy jsou klienti roztříděni podle předem stanovených kritérií, tedy včetně rizikovosti. Úplně běžně to dělají i zdravotnická zařízení – pozvánku dostávám od svého praktika esemeskou.

Co z toho vyplývá? Nic menšího, než že sedíme na hromadě údajů, které by umožnily úplně v pohodě sestavit pořadí lidí nikoli pouze podle věku, ale podle toho, jak jsou skutečně ohroženi, a zvát si je po rozumných dávkách, podle dostupnosti očkovacích látek a nastavení kapacity očkovacích center.

Když už ne z elektronického zdravotního záznamu, tak ze spotřeby léků se dá sestavit profil pacienta a přiřadit k němu riziko a podle toho pokračovat dál.

V čem spočívá rozdíl, je snad každému jasné: Mám-li nedostatek očkovacích látek, nedostatek akutních lůžek, nedostatek personálu a hraju-li o čas, musím pečlivě třídit podle rizika, neboť i v dané věkové skupině jsou lidé, u nichž bylo včera pozdě, a jiní, kteří mají riziko výrazně nižší. Ten rozdíl bude vyjádřitelný i v počtu odvrácených komplikovaných případů covidu-19, v zátěži zdravotnického systému, v uživatelském komfortu a míře stresu, který zájemci o očkování budou muset podstoupit. V podstatě zbytečně.

Nemít informace je zlé, mít informace a nepostavit na nich něco o level chytřejšího, než co jsme tady spáchali, je horší. Představa, že by lidé měli sami popisovat svůj zdravotní stav a spoléhat, že ve frontě nebudou předbíhat, je tak mimoběžná s reálným životem, že ji raději ani nebudu komentovat.