HIV je stále problém. V Česku přibude dalších 200 případů
Virus HIV se v Česku i nadále šíří zejména mezi homosexuály. Podle statistik Státního zdravotního ústavu ročně přibude 200 nových případů. Číslo meziročně neklesá.
Počet HIV pozitivních pacientů v Česku i nadále roste. Nakažení lidé se u nás evidují od roku 1985, jejich kumulativní počet v letošním roce přesáhl čtyři tisíce. Očekává se, že za rok 2021 přibude opět přes více než 200 nově nakažených. Statistika tak v posledních letech zůstává neměnná, a to i přes preventivní programy, vzdělávání mladých ve školách a apely specialistů – odborníků na infekční onemocnění, na zodpovědné sexuální chování.
Za nejrizikovější skupinu jsou i nadále považováni homosexuálové, kteří tvoří více než polovinu nakažených. Virus HIV se však nevyhýbá ani heterosexuálům. Podle modelu Národní referenční laboratoře Státního zdravotního ústavu je v Česku dalších zhruba 500 až 600 lidí, kteří o své nákaze nevědí, přibližně 320 z nich je heterosexuální orientace.
Další rizikovou skupinou jsou cizinci na našem území. Podíl HIV pozitivních je mezi nimi násobně vyšší než podíl HIV pozitivních Čechů. Odborníci proto poukazují na důležitost znalosti svého HIV statusu pro snížení případného rizika přenosu infekce na další osoby. V České republice platí povinnost předem informovat o nákaze HIV svého sexuálního partnera.
Z pohledu místa nákazy jsou nejvíce problematické hlavní město Praha, následují Karlovarský a Jihomoravský kraj. Naopak nejméně případů nákazy má dlouhodobě Kraj Vysočina.
Virus HIV způsobuje onemocnění AIDS. To zatím nelze léčit, v případě vhodné léčby však lze onemocnění potlačit, stejně jako virovou nálož v těle. Léčení jedinci již mohou žít takřka plnohodnotný život a předčasné úmrtí je poměrně výjimečné. První prosinec je Světovým dnem boje proti AIDS.
Nejen HIV
Mezi další nebezpečné sexuálně přenosné infekce patří také chlamydiová infekce, syfilis nebo život ohrožující virová hepatitida – žloutenka. U všech platí prevence zodpovědného sexuálního chování. Žloutence typu A a B lze navíc již předejít očkováním.
V České republice bylo v roce 2001 zahájeno plošné očkování proti žloutence u kojenců spolu s „catch-up“ vakcinací neočkovaných ve dvanácti letech. Osoby narozené po roce 1989 očkování proti žloutence typu B tedy pravděpodobně absolvovaly již v dětském věku. Naproti tomu ročníky 1989 a starší nemusí být dosud očkovány ani proti žloutence A, ani proti žloutence B. Společnost infekčního lékařství České lékařské společnosti JEP proto důrazně doporučuje zvážit očkování. Mezi dostupné vakcíny patří například kombinovaná vakcína Twinrix proti hepatitidám obou typů a vakcína Havrix proti hepatitidě typu A. O vhodnosti aplikace vakcíny by měl pacienta informovat jeho praktický lékař. Očkování si hradí pacient sám, některé pojišťovny na něj však nabízejí příspěvek.