Když ČNB začala na podzim prudce zvedat sazby, nebylo to z plezíru, ale proto, aby jí inflace nepřerostla přes hlavu
Občas se to tak stane, že v jednom týdnu přijdou nečekané dobré i očekávané méně příznivé zprávy. Troufám si tvrdit, že nikdo nečekal tak dobré předběžné výsledky hospodářského růstu za poslední čtvrtletí, jaké oznámil Český statistický úřad. Vzestup HDP o 0,9 procenta oproti předchozímu kvartálu je vzpruha, která je nadprůměrná i ve srovnání s ostatními zeměmi EU, tedy těmi, které už výsledky oznámily.
Komu se nedařilo, bylo Německo s minus 0,7 procenta a opravdu mizerný byl i odhad pro Rakousko s minus 2,2 procenta. V prvním případě poznamenaly výkon potíže v dodavatelském řetězci, ale i další vlna covidu a s ní související opatření, která ovlivnila i spotřebitelskou poptávku domácností. Rakušané se opět přiklonili rovnou k tvrdému lockdownu, který spolehlivě utlumil jak domácí spotřebu, tak zahraniční cestovní ruch na začátku důležité zimní sezony.
Pravidla pěny
Když se to porovná se čtvrtým čtvrtletím 2020, našich 3,6 procenta už nijak hvězdně nezáří, protože v eurozóně to bylo o jeden procentní bod výš a v Unii jako celku 4,8 procenta. Zrovna tak odhady za rok 2021 posouvají Česko s 3,3 procenta spíše někam na konec pelotonu, odhadovaný unijní průměr byl 5,2 procenta.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
