Podle nejčerstvějších zpráv se světový trh s uměním dostal v roce 2023 do nelichotivých čísel, když se jeho objem zmenšil o čtyři procenta na 65 miliard dolarů. To je nejnižší hodnota za poslední tři roky. Na vině je makroekonomická a geopolitická nejistota.

Výroční zpráva Art Basel a UBS Art Market Report zjistila, že ani výjimečně bohatí lidé „nejsou imunní vůči rušivým finančním, sociálním nebo politickým změnám“. Alespoň to uvádí autorka Clare McAndrewová ze společnosti Arts Economics. Právě přetrvávající nejistota podle ní znamená „stabilní“ očekávání i pro letošní rok.

Největší meziroční pokles postihl ta nejdražší díla. V segmentu trhu nad 10 milionů dolarů (skoro čtvrt miliardy korun) čítal propad tržeb zhruba 40 procent. Tento segment byl přitom v předchozím roce 2022 jediným, který rostl.

Největší soukromí obchodníci s ročním obratem nad 10 milionů dolarů vykázali průměrný pokles sedm procent. Vyplývá to z průzkumu, jejž autoři zprávy provedli mezi více než 1600 galeriemi.

Obtížný rok

Lepší zprávy naopak přišly z dolního konce trhu, jehož objem se zvětšil. Obchodníci s ročním obratem pod 500 000 dolarů (11,7 milionu korun) zaznamenali největší nárůst tržeb – o jedenáct procent. Pomohl tomu nárůst prodeje online, kde transakce obvykle nepřekračují 50 tisíc dolarů; na celkovém obratu se podílel 18 procenty, což je ve srovnání s rokem 2019 dvojnásobek.

Na galeristy-prodejce začaly tlačit problémy, které dobře zná i většina jiných odvětví. Vyšší nájmy a mzdy znamenaly pokles zisku pro 40 procent z nich. Předloni to bylo 32 procent. Podle zprávy byl pro mnohé z nich tento rok „intenzivně obtížný pro udržení vyrovnaného rozpočtu“. Kupující totiž zároveň v roce 2023 hledali větší slevy — v průměru čítaly 18 procent, přičemž platilo, že čím dražší dílo, tím vyšší požadovaná sleva.

Daniel Deyl

Celkový pokles trhu, jehož hodnota se i v nominálním vyjádření vrátila těsně před předpandemickou úroveň, však nebyl tak dramatický, jak leckdo očekával. Částečně tomu napomohly lepší výsledky z Číny z první poloviny roku. Zde tržby meziročně vzrostly o devět procent na 12,2 miliardy dolarů. Čína tak vystřídala na druhém místě pomyslného žebříčku nejaktivnějších zemí Británii, která zaznamenala osmiprocentní pokles na 10,9 miliardy dolarů.

Spojené státy s tržbami ve výši 27,2 miliardy dolarů zůstaly v čele. Hodnota transakcí tam uskutečněných představuje 42 procent celosvětového trhu. Celkový objem v USA přesto představoval meziroční pokles o 10 procent. Právě New York je vedle Londýna místem, kde se odehrává největší počet těch nejtučnějších transakcí v oblasti umění.

Efekt Taylor Swift

Relativní sílu Číny však lze přičíst především tomu, že došlo na prodeje, které byly původně odloženy kvůli protipandemickým omezením, v roce 2022 stále platným. Tento kontext však podle zprávy v druhé polovině roku vyprchal, což ještě umocnil propad tamního trhu s nemovitostmi.

Mezitím čínský trh stále charakterizovaly přetrvávající problémy s neplacením a opožděnými platbami. Údaje Čínské asociace dražitelů použité ve zprávě ukázaly, že do května 2023 kupci plně uhradili pouze 54 procent hodnoty zboží prodaného v roce 2022. To bylo pořád o osm procentních bodů více než v roce předcházejícím.

Zpráva také uvádí, že náročné prostředí a s ním spojené stlačené ceny budou podle všeho pokračovat i v roce 2024, neboť v mnoha zemích důležitých pro vývoj trhu se konají volby. „Je známo, že volební roky jsou pro trh s uměním komplikované, zejména pokud jsou volby dramatické,“ uvedl pro deník Financial Times Noah Horowitz, výkonný ředitel Art Basel.

Naděje stran jinak nejisté budoucnosti se upínají k předpokladu, že lidé nyní budou ochotni platit vyšší ceny za zábavu a volnočasové aktivity. Banka UBS to nazývá „Taylor Swift effect“ a uvádí, že společenský aspekt sběratelství umění, „který vždy mísil akvizice hmotných děl a zábavu“, by mohl trhu letos pomoci.

Jinou interpretaci zprávy přináší úvaha, že mnoho investorů vnímá trh s uměním ryze spekulativně, což je pole, kde se letos tísní neobvykle mnoho konkurence. Trh s díly souhrnně označovanými jako NFT, jež „vlastníkovi“ nepřinášejí žádný sledovatelný efekt, letos v lednu dosáhl hodnoty 193 miliard dolarů.

To je zhruba trojnásobek hodnoty trhu s tradičněji pojatým výtvarným uměním. Veškerá kryptoscéna přitahuje mnoho peněz, jejichž jediným účelem je právě spekulace. Ostatně kryptoměny jako celek loni zaznamenaly meziroční nárůst trhu o 15 procent.

Finančně (zatím) ne, duchovně ano

Tento efekt může znamenat, že na trhu s výtvarným uměním zůstává větší procento lidí, jejichž kroky kromě investičního záměru vede i jakýsi vztah k umění. Je možné se domnívat, že tito lidé budou mít větší problém než ryzí spekulant s vyklopením neuvěřitelně vysoké částky za dílo, jež spočívá – namátkou - v nápisu „Spiritually Fucking Bankrupt“ (Duchovně v prdeli), jež bylo nedávno k vidění na prestižní prodejní výstavě Art Basel v Hongkongu.

Zlevnění těch nejdražších uměleckých děl za souběžného zdražení děl ve „druhé lize“, jejichž cena se pohybuje ve statisících namísto v desetimilionech dolarů, by tak mohlo znamenat jistý návrat k příčetnosti, a tudíž krok proti stávajícímu proudu, jenž má jinak sklon bezpečně oddělovat výrazy „spekulativní investice“ a „příčetnost“ bouřlivým tokem milionů dolarů.