Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Genocida norků i chovatelů. Kožešinový průmysl čeká na ránu z milosti

Koronavirus může zasadit ránu z milosti skomírajícímu evropskému kožešinovému průmyslu

Genocida norků i chovatelů. Kožešinový průmysl čeká na ránu z milosti
ilustrační foto | Profimedia.cz

V tabulkách organizace Fur Europe, zastřešující evropský kožešinový průmysl, je Česká republika stále ještě uvedená. Stejně jako u Německa a Slovenska však políčka se statistikami za rok 2019 zůstávají prázdná. Ve všech třech zemích se loni zavřely poslední kožešinové farmy. Buď kvůli úplnému zákazu (Česko), nebo kvůli podmínkám, které z chovů norků a lišek dělají ekonomickou sebevraždu (Německo). 

Dobře to ilustruje, jakou krizí sektor kvůli čím dál přísnější regulaci a minimálním výkupním cenám prochází. Evropská roční produkce kožešin se propadla z 46 milionů kusů převážně norkových kožešin v roce 2015 na loňských necelých 30 milionů. A co nedokázali dotáhnout ochránci zvířat a ekonomická nerentabilita, může nyní dorazit koronavirus.

Smrt 17 milionů norků

Po zákazu kožešinových farem z loňského roku lze říct, že Česko bylo aspoň v jedné oblasti na příchod čínské chřipky (byť neúmyslně) připravené. Vyhnulo se tak krizi, které aktuálně čelí Dánsko, největší evropský a vedle Číny i největší světový producent kožešin.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit