Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Válečný velitel Surovikin postavil obranné linie, ale jeho nástupce Gerasimov je ignoroval.
Záporožská válečná fronta na okupovaném jihu Ukrajiny v minulých dnech žila zprávami o ukrajinském průlomu první ruské obranné linie a o bojích na linii druhé. Většina pozorovatelů se shoduje v tom, že překonání první obranné linie bylo obtížnější než případný průlom druhé.
„Ruská taktika spočívala v možnosti ústupu z první linie,“ řekl anglicky psanému ukrajinskému deníku The Kyiv Independent Viktor Kivljuk z ukrajinského think-tanku Centrum pro obranné strategie (Centre for Defence Strategies), jinak plukovník ve výslužbě. „Ale pokud z první linie už nebude mít kdo ustoupit, kdo bude bránit druhou?“ řekl.
Kromě odhodlání Ukrajinců a podpory Západu jsou podle odborníků klíčovým faktorem při postupu Ukrajinců matoucí rozhodnutí ruského armádního velení. Ruská vojska vybudovala stovky kilometrů kvalitního vícevrstevného opevnění, jen aby poté strávila dlouhé měsíce obranou pozic před první linií. Kromě obrany se Rusové věnují i protiúderům; to vše za účasti většiny svých dostupných sil včetně bojových vozidel pěchoty i dělostřelectva, jimiž rozhodně nemohou plýtvat. To zdánlivě nedává smysl.
„Rusové vybudovali obranu v hloubce na jihu Ukrajiny, ale většinu protiofenzivy strávili tím, že ji nevyužili,“ řekl zmíněnému ukrajinskému titulu Michael Kofman, vojenský analytik a vedoucí pracovník amerického think-tanku Carnegie Endowment.
Rusové připravili to, čemu vojáci říkají hluboká obrana. Vojsko si vybuduje více pozic na celém obsazeném území, jichž poté využívá k boji a ústupu podle potřeby. Kritériem úspěšnosti při tom je schopnost způsobit nepříteli co největší ztráty na životech a technice výměnou za co nejmenší vlastní ztráty územní.
V Záporožské oblasti mají Rusové tři hlavní obranné vrstvy vedené kolmo na ukrajinský útok. Kromě nich a menších podpůrných obranných linií se jejich obrana soustřeďuje i na hlavní silnice a důležitá města, jako je Robotyne (Ukrajinci je dobyli na začátku září).
Ruští velitelé správně předpovídali, že Ukrajina vyšle své hlavní útoky na Melitopol a Berďjansk ve snaze odříznout od Ruska a obsazené části východní Ukrajiny okupovaný poloostrov Krym.
Vybudování těchto linií nařídil ruský armádní generál Sergej Surovikin v době, kdy měl na starost vedení celé války (linie dodnes nesou jeho jméno). Generál však upadl v nemilost, když si příliš zadal s šéfwagnerovcem/pučistou Jevgenijem Prigožinem; velení se poté ujal náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov. Ten se rozhodl Surovikinovu obranu nevyužít, uvedl analytik Kivljuk.
O důvodech Gerasimovova rozhodnutí můžeme pouze spekulovat. K nejčastěji citovaným možným vysvětlením patří dvě: buď Gerasimov přecenil síly vlastních jednotek; nebo chtěl za každou cenu dokázat, že je lepším vojevůdcem než Surovikin.
Podle Kofmana vypadá pravděpodobně zmíněná doktrinální neshoda. Surovikin prosazoval klasickou poziční obranu, jež má zamezit postupu nepřítele několika obrannými liniemi, zatímco Gerasimov dává přednost aktivní obraně s pravidelnými protiútoky na křídlech. Podle této verze událostí byl Gerasimov příliš sebevědomý a při odhadu možností aktivní obrany neoprávněně optimistický.
Tak či tak Rusové často bojovali před svými liniemi, nikoli v nich. Výsledkem byly těžké ztráty. „Ruská armáda (…) ztratila při těchto protiútocích značné množství obrněných bojových vozidel, aby zabránila ukrajinským silám nabrat na síle,“ uvedl Kofman z Carnegie Endowment. „To je velmi nákladná strategie.“
Na obraně jižní fronty se z velké části podílí 58. kombinovaná armáda Jižního vojenského okruhu se svou 19. a 42. divizí. Ty bojovaly i v bitvě u Chersonu; koncem loňského roku ustoupily za řeku Dněpr, když utrpěly citelné ztráty. Podle Kofmana je pravděpodobné, že ruské jednotky horkotěžko doplňovaly počty na obranu první a druhé linie. Tomu by nasvědčovalo stažení 76. výsadkového úderného oddílu z Luhanské oblasti a prvků 41. kombinované armády. Také podle Institutu válečných studií (ISW) potřebovaly mnohé divize v této oblasti několikeré doplnění novými vojáky, často branci.
Poučení je jednoduché. Předávání válečného velení mezi dvěma velmi odlišnými generály v reakci na vnitropolitické skandály nutně způsobí rozbroje.
