Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Bruselská remíza. Merkelová částečně ustoupila Orbánovi

Angela Merkelová vsadila při střetu s Orbánem a Kaczyńským na dlouhodobou strategii. Unie z ní může profitovat.

Bruselská remíza. Merkelová částečně ustoupila Orbánovi
Angela Merkelová (vpravo) nechtěla riskovat, že EU začne rok 2021 bez rozpočtu, a tak Viktoru Orbánovi (vlevo) částečně ustoupila. | Profimedia.cz

George Soros je trpce zklamaný. Americký finančník maďarského původu, jenž se pro své levicově-liberální přesvědčení stal oblíbeným strašákem v rukou kvazikonzervativních populistů celého světa, doufal, že mu bruselský summit Evropské unie na začátku prosince přinese satisfakci. Věřil, že Evropská rada, shromáždění nejtěžších vah evropské politiky, zatne tipec jeho nejhalasnějšímu odpůrci, premiérovi jeho staré vlasti Viktoru Orbánovi, a předsedovi polské vlády Mateuszi Morawieckému. 

Ti dva se předtím pokusili Unii vydírat. Hrozili zablokováním veškerého toku unijních peněz do členských zemí, pokud bude Brusel – zhruba řečeno – spojovat jejich vydávání s „dodržováním principů právního státu“. 

Ztráta legitimity?

Jak víme, bruselské jednání dopadlo jakousi remízou. Řečená podmínka i nadále platí, ale týká se výhradně způsobu, jímž budou členské státy evropské peníze využívat. Posuzovat to bude Evropská komise, ale bude k tomu mít méně prostoru, než by podle evropských pravidel bylo běžné. Bude také hodně záležet na přezkoumání Evropským soudním dvorem; to celou věc protáhne. Když česká eurokomisařka Věra Jourová řekla, že očekává výsledek v řádu měsíců, byl to výraz optimismu, nikoli beznaděje. Kromě toho – a to je obzvlášť důležité – začne ona podmínka platit až za dva roky.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit