Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Spor Brusel–Budapešť se znovu vyostřil. Maďaři se na čtvrtečním summitu hodlají vzepřít tlaku Unie. Ta neoficiálně naznačila, že Maďarsku už nedá ani euro, pokud bude dál vetovat pomoc pro Ukrajinu.
Maďarsko prudce zareagovalo na zprávu o tom, že Brusel zvažuje způsoby, jak sabotovat maďarskou ekonomiku, pokud Budapešť nebude souhlasit s pomocí Ukrajině. Maďarský vůdce Viktor Orbán již dříve opakovaně prohlásil, že nebude souhlasit se změnami evropského rozpočtu, které by poskytly pro válečnou pomoc Ukrajině větší prostor.
Bruselští úředníci o víkendu – krátce před čtvrtečním zahájením mimořádného summitu EU na dané téma – vypustili do médií dokument, jenž detailně popisuje plán na podušení maďarské ekonomiky, pokud Orbán neustoupí a své veto proti plánu financování Ukrajiny neodvolá.
Je zřejmé, že načasování bylo záměrné. Sankce neformálně uvalené na Budapešť samy o sobě Ukrajině nedají ani pětník, zato jejich hrozba jistou šanci má. První výsledky se dostavily doslova přes noc: v důsledku uniknutí zmíněného plánu do médií klesl v pondělí kurz maďarské měny o celé procento na 390 forintů za euro, zatímco výnosy referenčních desetiletých dluhopisů vzrostly o 0,09 procentního bodu na 6,35 procenta.
„Maďarsko se nenechá vydírat,“ reagoval na dokument na síti X (dříve Twitter) maďarský ministr pro EU János Bóka. „Dokument vypracovaný bruselskými byrokraty jen potvrzuje to, co maďarská vláda říká již dlouho: přístup k fondům EU slouží k politickému vydírání,“ napsal ministr. (Zatímco by měl zřejmě sloužit Budapešti, zdá se podle jeho výroku.)
Šéfové vlád EU se zítra (ve čtvrtek 1. února) sejdou, aby projednali plán na poskytnutí zásadní finanční pomoci Ukrajině financovaný z běžného rozpočtu Unie. Pomoc je nezbytná k pokračování ukrajinské obrany proti ruské vojenské invazi.
Mimořádný summit byl svolán poté, co Orbán v prosinci tento balíček vetoval. Vzhledem k tomu, že americký Kongres souběžně zablokoval pomoc Ukrajině přicházející ze Spojených států, jsou ukrajinské finance v prekérní situaci. Má-li přežít, potřebuje Ukrajina finanční injekci z EU velmi naléhavě.
Bruselský návrh stanoví způsoby, jak využít ekonomických slabin Maďarska, přičemž se soustřeďuje na vysokou inflaci a vysoké náklady na získání nových zdrojů na finančním trhu. Plán spoléhá na to, že se ostatní vedoucí představitelé EU zavážou, že v případě Orbánova veta zmrazí veškeré finanční prostředky EU pro Budapešť. To by zmrazilo veškerou důvěru investorů v Maďarsko. (Riziko plánu spočívá v tom, že v takovém případě by s financováním jistě přispěchaly Moskva i Peking.)
Dva diplomaté EU navíc v úterý pro Financial Times uvedli, že plánu úplně nevěří. Nejsou prý přesvědčeni o tom, že by s ním všichni lídři EU souhlasili. Uvedli však, že návrh ukazuje míru rozhořčení Evropanů nad Orbánovým postojem.
„Nekončící tahanice s Maďarskem vedly některé lídry k myšlenkám na radikálnější řešení,“ uvedl pro deník nejmenovaný francouzský eurokrat. Dodal, že Paříž se chce přesto pohybovat v mantinelech pravidel EU. „Hledáme rozhodnutí, jež by přijalo všech sedmadvacet zemí, a doufáme, že maďarský premiér udělá totéž.“
Jiný z představitelů unijní moci se v pondělí snažil význam dokumentu bagatelizovat. Prý „neodráží stav probíhajících jednání“ a „nepopisuje plán, nýbrž pouze předkládá návrh“.
„Dokument, na nějž se článek ve Financial Times odvolává, je podkladová zpráva, kterou napsal sekretariát rady na vlastní odpovědnost, a popisuje současný stav maďarské ekonomiky,“ uvedl úředník, který si přál zůstat v anonymitě.
Na úrovni ryzí spekulace si lze představit, že oba zdroje FT jsou součástí mediální hry, již zahájil únik dokumentu. Je možné, že to vše má Orbánovi naznačit, že stačí málo a bude mezi civilizovanými Evropany znovu vítán. Pokud by ovšem tato verze byla pravdivá, zároveň by to znamenalo selhání běžných diplomatických kanálů, jimiž se takové vzkazy obvykle předávají mimo dohled veřejnosti.
Přes odmítavou reakci Budapešti je možné, že tlak své ovoce nese. Orbán dosud prohlašoval, že nebude souhlasit se změnou společného rozpočtu, která by umožnila rozsáhlejší pomoc Ukrajině, ani za tím účelem neschválí další společné půjčky. Namísto toho požadoval, aby členské státy financovaly samostatný fond bez nových půjček, čemuž se ostatní země brání.
Budapešť však svůj postoj ještě o víkendu zmírnila. Souhlasila by údajně s úpravou rozpočtu EU, a dokonce i se společným novým dluhem. V takovém případě by si ovšem chtěla vymínit právo každoročně balík přezkoumat a v případě potřeby jej zablokovat.
Takovou pozici je třeba chápat v kontextu Orbánistánu, jak kritici přezdívají „neliberální demokracii“ pod taktovkou režimu současného maďarského premiéra. Každoroční hrozba veta by Orbánovi prakticky zaručila, že by své evropské partnery mohl permanentně vydírat podobným způsobem jako dnes. Ostatní členské země tento nápad také jednoznačně odmítly.
