Eva Zamrazilová: Budeme viditelní hříšníci

Předsedkyně Národní rozpočtové rady (NRR) Eva Zamrazilová, s níž jsme udělali rozhovor o aktuální situaci veřejných financí a o tom, co je třeba dělat, si jako bývalá centrální bankéřka dobře uvědomuje, že tento stav rozhodně nemusí trvat věčně a situace, kdy se z fiskálně vzorného žáka stává nejhorší propadlík ve třídě, vyžaduje zodpovědné řešení.

 Když si člověk prostuduje programy politických stran a hnutí, získá dojem, že se jako čert kříži vyhýbají ohlášení nějakého propracovaného plánu na ozdravení veřejných financí. Jako by převládl pocit, že říkat pravdu voličům se nevyplácí

NRR, a tedy ani já, se do politiky zásadně nemíchá, takže nečekejte nějaká politická stanoviska. Z mého hlediska je podstatné, kolik let bez fiskální konsolidace si tato země může dovolit, než jí finanční trhy zdraží přístup k financování. Všichni víme, že rychlý nárůst zadluženosti není dlouhodobě udržitelný, vědí to i ti, kdo kupují naše dluhopisy. To, že rychlý nárůst zadluženosti jde sice z nízkého základu, ale nic s tím neděláme, bude ještě zřetelnější, když jiné země začnou přibrzďovat. A v roce 2024, alespoň tak, jak je nastavený Konvergenční program, budeme vyčnívat výrazně. Mohou se zvýšit úrokové sazby, což by zvýšilo i zátěž rozpočtu na obsluhu dluhu. Zatím ministerstvo financí kalkuluje s úrokovými platbami ve výši 0,8 procenta HDP a průměrnou úrokovou sazbou někde kolem 1,6 procenta. Ale každá desetina procentního bodu navíc bude pro vývoj zadlužení citelná. Růst sazeb může přijít v nejméně vhodnou chvíli, například když se potká se stárnutím obyvatelstva někdy kolem roku 2030, na které také nejsme vůbec připraveni. Navíc si současnými i plánovanými vysokými strukturálními schodky ubíráme fiskální prostor. To je to, čeho se bojím a na co upozorňuji - že nám velmi rychle běží čas.

Měla by také znovu začít fungovat procedura pro odstranění nadměrného deficitu ze strany Evropské komise, která byla pozastavena kvůli covidu, ale návrat k dodržování fiskálních pravidel přece nejde odkládat donekonečna.

Můj protějšek na unijní úrovni Martin Larch, šéf sekretariátu Evropské fiskální rady (EFB), mi letos v červenci na obdobný dotaz odpověděl, že tlaky na pokračování v „dočasné výjimce“ jsou značné, a to jak uvnitř Komise, tak mezi jednotlivými členskými státy. Vlastně se neví, kdy se opět obnoví systém pravidel včetně aktivace procedur při nadměrném deficitu (EDP), které nutí členské země pod hrozbou sankcí přijmout opatření pro snížení schodku.