V závěru českého předsednictví schválila EU novou přísnou směrnici o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD). Tisícům firem ukládá mnohem rozsáhlejší vykazovací povinnosti v oblasti ESG. Budou muset zveřejňovat – třetí stranou ověřené – informace ke stovkám ukazatelů, politik a cílů.

Informace za finanční rok 2024 budou vykazovat společnosti, na které se vztahuje předchozí směrnice NFRD. Za rok 2025 budou reportovat ostatní velké podniky, které pod NFRD nespadaly. A za rok 2026 budou povinny zveřejnit ESG zprávu i střední a malé firmy, které vydávají cenné papíry. Zbystřit by ale měly i společnosti, jež nepatří do zmíněných skupin. Směrnice na ně totiž může dopadnout jako na dodavatele reportujících podniků.

Lepší je se připravit

Někomu se může zdát, že není prioritou řešit úkoly, které na management dolehnou až v příštích letech. Vždy je ale lepší připravit se v předstihu. Dvojnásob to platí v případě velkých změn, a ty přináší i CSRD. Firmy, které již teď dobrovolně zpracovávají ESG reporty, tak mají určitý náskok. Přesto i je však pravděpodobně čeká hodně práce.

ESG aspekty podnikání se dosud většinou popisovaly kvalitativně. CSRD ale vyžaduje kvantifikaci, tedy měření a tvrdá data. Vytváření ESG reportu bude proto náročnější a delší. O důvod víc začít co nejdříve potřebná data sbírat a zpracovávat. Tím spíš, že společnosti budou muset získávat údaje i od svých dodavatelů, například o pracovních podmínkách.

Nově bude také třeba vyhodnocovat takzvanou dvojí materialitu. Zjednodušeně řečeno: vedle dopadu například změny klimatu na firmu se bude posuzovat i to, nakolik ke změně klimatu daná firma přispívá. Zatím většina podniků dvojí materialitu nevyhodnocuje.

Společnosti dále čeká i povinnost vypočítat podíl svých aktiv, která čelí klimatickým rizikům, ať již fyzickým, nebo přechodovým. Fyzickými mohou být třeba povodně, které hrozí poškodit podnikem vlastněné nemovitosti. Přechodová rizika zahrnují například dodatečné investice vynucené zpřísňováním ekologických či energetických norem.

Byznysový problém?

Od ESG reportů se očekává i stanovení cílů, například ve snižování uhlíkové stopy. Pokud se pak cíle nepodaří plnit, může to být problém i byznysový. ESG profil totiž bude stále důležitějším faktorem v boji o kvalitní investory, obchodní partnery, zákazníky i zaměstnance. V Německu, pro Česko klíčové zemi, už musí velké společnosti prověřovat ESG profil svých dodavatelů. Ze zahraničí známe i případy, kdy takzvaný greenwashing vedl k soudním sporům a pokutám.

Firmy budou muset podrobněji informovat i o tématech, jako jsou rozmanitost, rovnost, pracovní podmínky, ale také lobbistické aktivity či prevence korupce. Férové zacházení se zaměstnanci bude nutné zkoumat nejen ve vlastním podniku, ale i v hodnotovém řetězci.

Ve světle všech těchto povinností by firmy měly už nyní zvážit, zda zvládnou zajistit nefinanční reporting vlastními silami, nebo jestli plnění (některých) úkolů outsourcují. CSRD de facto staví nefinanční reporty na roveň těch finančních, takže pro management by se měly stát stejnou prioritou. 

Autorka je specialistkou KPMG na udržitelnost a výkaznictví