Konec německého mýtu? Volkswagenu láme vaz historicky zakořeněné toxické řízení

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Celý článek
0

Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Esej: Zmýlili jsme se

Tragédie 11. září s sebou přinesla varování a naději. Varování jsme – Západ stejně jako Východ – oslyšeli a naději zaplašili.

Esej: Zmýlili jsme se
ilustrace Vojtěch Velický

Každý rok se z míst, kde stávaly newyorské Twin Towers, vznesou 11. září nad panorama Manhattanu dva světelné sloupy a mnoho slavnostního řečnění. Nikomu netřeba připomínat, proč tomu tak je. Někdejší symbol dravého kapitalismu, chlouby i prokletí Nového světa, se proměnil v symbol svobody. Tak se to učí dnešní (američtí) školáci; ale je možné, že jejich děti budou tu slavnostní vlasteneckou světelnou show vnímat jako příznak postupující bezradnosti a úpadku. Protože po dvaceti letech od hrůzyplného zážitku bortících se Dvojčat žijeme ve světě horším, než byl ten, z něhož udělali jednorázoví piloti Usámy bin Ládina během půlhodinky vzdálenou minulost.

Každý režim má sklon vyzdvihovat své zásluhy a mhouřit kolektivní oči nad svými poklesky a neúspěchy. Liberální demokracie na tom není jinak. I dnešní optimisté mají sklon citovat, kolik tun ocele jsme vyrobili či kolik bodů si připsal Dow Jonesův index newyorské burzy, opomíjejíce přitom věci jiné, nejméně stejně důležité.

Režimní apologetové se často dostávají do role své vlastní karikatury. Nacistická vojska neutíkala před Rusy a zimou, nýbrž takticky zkracovala frontu, protože „vítězství je na dosah“, jak nás učil dr. Goebbels. V zemích někdejšího sovětského bloku vládla dělnická třída, slýchali jsme od politruků všech kalibrů, ačkoli jsme z praxe věděli, že vlády těchto zemí dělníky – mimo jiné – systematicky ponižují, duchovně i materiálně.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit