Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Esej: Vidím svět profízlovaný

Stále nelétáme k jiným planetám ani nás v práci nenahradili roboti. Přesto se občas autoři sci-fi literatury trefí do černého s přesností jasnovidců.

Esej: Vidím svět profízlovaný
ilustrace Vojtěch Velický

Předpovídat budoucnost není snadné. Podle největších optimistů z řad autorů sci-fi literatury jsme už dnes měli létat na dovolenou k měsícům Jupiteru, možná i k planetám podobným Zemi u jiných hvězd. Nevyčerpatelným zdrojem energie měla být termonukleární fúze a těžkou práci měli už řadu let zastávat roboti, zatímco lidé se měli věnovat příjemnějším činnostem.

Hlavně u starších děl s datem vzniku před více než 50 lety už lze dnes říct, zda se autor trefil, nebo zda jeho předpověď zcela míjí realitu. Ano, přiznejme si, že většina předpovědí nevyšla. Byla by však chyba zavrhnout kvůli tomu žánr sci-fi jako takový. Lze totiž narazit na překvapivé detaily, kdy některý autor v záblesku geniality popsal tablety, mobilní telefony či videokonference celá desetiletí dopředu. Jedním z poměrně úspěšných vizionářů byl ostatně i Karel Čapek, který před sto lety seznámil svět s roboty. Dne 25. ledna roku 1921 měla v pražském Národním divadle premiéru hra R.U.R., díky níž se výraz robot rozšířil po celém světě.

Zajímavý je v této souvislosti postřeh amerického profesora historie Michaela Besse. Většina sci-fi děl včetně filmů ze sérií Hvězdných válek a Star Treku selhává v tom, že ukazuje skokový vývoj technologií, zatímco lidé zůstávají prakticky stejní jako v době vzniku díla. Mezi nepočetné výjimky patří kniha Konec civilizace od Aldouse Huxleyho. Jeho předpovědi jsou místy až mrazivě přesné.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit