Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Esej: Nepřemožitelný blud a nové otroctví

Radikální levice nechce lepší svět pro lidi černé pleti. Nabízí vládcům nového světa kšeft: vy nám dáte líznout, my vám dáme legitimitu.

Esej: Nepřemožitelný blud a nové otroctví
ilustrace Vojtěch Velický

Pětasedmdesát procent Američanů si myslí, že vztahy mezi příslušníky různých ras v jejich zemi jsou vážný problém; konkrétně, že černí Američané trpí systematickým útlakem ze strany Američanů bílých. Dokládají to tím, že černoši jsou méně úspěšní než příslušníci ostatních ras, především běloši, jichž je ve Spojených státech většina (podle loňského sčítání lidu žije v USA 63 procent bělochů, 15 procent Hispánců, něco přes 13 procent černochů a necelých šest procent Asiatů). 

Černí Američané obtížněji získávají práci, a když už ji najdou, je to práce hůře placená a méně atraktivní, než jakou mívají Američané bílí. Černoši jsou v průměru podstatně chudší než běloši (mediánový příjem domácnosti v roce 2018 čítal 41 361 dolarů, respektive 70 642 dolarů). Přes dvacet procent černých Američanů žije pod hranicí chudoby, kdežto bělochů jen deset (2018). V mužské vězeňské populaci letos tvoří černoši 34 procent, běloši 29 a Hispánci 24 procent. Tak by bylo lze pokračovat o mnoho déle, než by kdokoli snesl číst.

Od otroctví po Floyda

Pro sympatizanty levice existuje jediný důvod takového nepoměru v úspěšnosti bílých a černých Američanů: diskriminace černé menšiny bílou většinou. Jinými slovy, nezáviděníhodné postavení černošského obyvatelstva jde stoprocentně na vrub vlivu obyvatelstva bílého, otroctvím počínaje a smrtí George Floyda konče. 

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit