Esej: Nejsem sup, jsem pijavice

Případ Jessicy A. Krugové je celý naopak. Docentka na Univerzitě George Washingtona se celý svůj profesní život zabývala Afrikou a Afroameričany. A celou tu dobu také lhala, že je černoška s karibskými kořeny a pochází z Bronxu, i když se ve skutečnosti narodila v bílé židovské rodině na předměstí Kansas City.

Nyní – ve 38 letech – se k této mystifikaci přiznala, a to tak silnými a sebemrskačskými slovy, že ve srovnání s nimi bledne i „soudružská“ sebekritika z 50. let. „Vystavěla jsem svůj život na agresivní protičernošské lži,“ napsala Krugova s tím, že je „ztělesněním násilí, zlodějství a přivlastňování, kterých se neustále dopouštějí ne-černošští lidé, když užívají a zneužívají černošskou identitu a kulturu“. Sama sebe navíc označila za „zbabělce“ a své chování za neetické, nemorální, protičernošské a koloniální: „Nejsem kulturní sup. Jsem kulturní pijavice.“

Krugová není první (a zjevně ani poslední) bílou Američankou, která si vylepšila „kádrový“ profil. V roce 2015 se něco podobného stalo černošské aktivistce Rachel Dolezal. Její rodiče tehdy veřejně vystoupili a oznámili světu, že jsou bílí Američané s česko-německými kořeny. A do třetice. Zřejmě jen bezmezné buranství Donalda Trumpa („falešná Pocahontas…“) zachránilo demokratickou senátorku Elisabeth Warrenovou před daleko tvrdší kritikou ze strany progresivní levice. Warrenová se v minulosti opakovaně hlásila k indiánskému původu, přičemž testy DNA později ukázaly, že má v sobě jednu čtyřiašedesátinu až tisícčtyřiadvacetinu indiánské krve neboli že před šesti až deseti generacemi měla jednoho indiánského předka. Za svá předchozí vyjádření i za veřejné prezentování testů DNA se Warrenová indiánům opakovaně omlouvala.