Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Esej: Kam zmizeli Čuši?

Předsudky vůči obyvatelům postkomunistických zemí v západní Evropě prohrávají boj o pozornost s předsudky protiuprchlickými, homofobními či antisemitskými. Proč to tak je a je to dobře, nebo ne?

Esej: Kam zmizeli Čuši?
ilustrace Vojtěch Velický

Bist du a Tschusch? byl v minulosti mnohokrát tázán autor tohoto textu, který měl to štěstí, že pubertu a mládí prožil v Rakousku. Otázka to nebyla nijak příjemná. „Tschusch“ (čti Čuš) je velice urážlivý a hluboce rasistický rakouský výraz původně určený obyvatelům Balkánu, postupně však používaný pro všechny obyvatele zemí na jih, východ a sever od Vídně. Kladná odpověď dávala tušit problémy, stejně jako tomu bylo u neméně často slýchané otázky „Bist du a Piefke?“, tedy „Jsi Němčour?“. Že Rakušan není schopen rozeznat slovanský akcent dotazovaného od přízvuku některých německých dialektů, svědčí hlavně o jazykové rozmanitosti němčiny.

Naštěstí existovala spolehlivá, a navíc pravdivá odpověď, která napětí ve vzájemné komunikaci rychle eliminovala: „Nä, ich bin a Tscheche.“ Tedy „Ne, jsem Čech“. Ne že by Rakušané měli tehdy, na přelomu devadesátých a nultých let, vůči Čechům bůhvíjak vřelý, nostalgický vztah zakládající se na společné minulosti a mezi „Tschuschen“ je nepočítali. I dnes občas používané označení pro kuplíře z dob monarchie „Strizzi“, tedy „strýci“, svědčí o tom, jaké povolání vídeňští Češi nezřídka vykonávali a jaké mínění o nich většinová společnost měla (a možná stále má). V období před vstupem Česka do EU už ovšem Rakušané neměli s Čechy – na rozdíl od válečnými uprchlíků z bývalé Jugoslávie – přímou zkušenost, a tedy na ně ani neměli názor. A tak je přijímali bez zbytečných předsudků.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit