Kreml: Sankce na Gazprombank jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska

Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Sankce brání ruské bance provádět jakékoliv nové transakce, které souvisejí s energiemi a které se dotýkají amerického finančního systému. Také jí zakazují obchodovat s Američany a zmrazují aktiva, která má banka ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Sankce brání ruské bance provádět jakékoliv nové transakce, které souvisejí s energiemi a které se dotýkají amerického finančního systému. Také jí zakazují obchodovat s Američany a zmrazují aktiva, která má banka ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Celý článek
0

Plynovod NordStream chce „za hubičku“ koupit americký investor, Trumpův štědrý sponzor

Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.

Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.

Celý článek
0

Zdravotnictví v propasti. „Už dochází čas. Řešením je privátní pojištění a zavření části nemocnic,“ říká respektovaný lékař Netuka

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Celý článek
0

Esej: Ať žije VZDR!

Kdyby pánové Haber a Bosch nezačali před 110 lety vyrábět „ze vzduchu“ amoniak a nezahájili tím „Velkou zelenou dusíkovou revoluci“, polovina lidí by dnes neměla co jíst.

Esej: Ať žije VZDR!
ilustrace Vojtěch Velický

Ještě na konci 19. století to s hnojením polí a zahrad bylo všelijaké. Dokonale to ve svém románu Bouvard a Pécuchet vystihl spisovatel Gustave Flaubert. Na knize o dvou lehce vyšinutých písařích pracoval mnoho let, nastudoval kvůli ní stovky vědeckých prací a výsledkem je (na rozdíl od televizního seriálu) depresivní satira o lidské neschopnosti a neúspěchu.

Nejdřív půdě a hnoji propadl introvertnější Pécuchet. Před kuchyní vyhloubil jámu na tři druhy kompostu, rád stával na jejím okraji a zadumaně snil „o ovoci, záplavě květin a moři zeleniny“. Jenže mu chyběl koňský trus. „Rolníci ho neprodali, hostinští ho nedali“, a tak nakonec odhodil stud a rozhodl se, že „půjde na kobylince sám“.

Brzy se nakazil i Bouvard. „Do kompostu se cpalo vše, nač přišel: větve, krev, střeva, peří. Užíval belgického roztoku, švýcarské hnojůvky, louhu, uzenáčů, chaluh, objednal si guáno, pokusil se je vyrábět a sleduje své zásady do krajnosti, netrpěl, aby moč přicházela nazmar; zrušil záchody.“ Lidé mu nosili do dvora zdechliny, kterými hnojil pole. „Všude venku se válely zbytky mršin. A Bouvard se v tom hnilobném puchu usmíval. Pumpa postavená na káře stříkala močůvku na osení. Ty, kterým to nevonělo, nadšeně přesvědčoval – „Vždyť to je zlato! zlato!“ – a litoval, že nemá víc hnoje: „Šťastné země, kde jsou přírodní jeskyně plné ptačího trusu!“ Nakonec samozřejmě celá ta hnojní eskapáda dopadla katastrofálně. „Řepka byla slabá, oves průměrný a obilí se prodávalo velmi špatně, protože páchlo.“

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit