Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Vlastníkům uhelných elektráren se kvůli brzkému konci nevyplatí investovat do jejich ekologizace, míní Martin Kafka z Metrostav DIZ, který se na mnoha projektech očištění tuzemského uhlí podílel
Stavitel tunelů, mostů, dálnic a železnic Metrostav se díky převzetí společnosti DIZ Bohemia stal v posledních pěti letech významným dodavatelem technologických celků pro energetiku. Dceřiná firma nedávno přejmenovaná na Metrostav DIZ se podílela i na projektech čištění spalin z tuzemského uhlí, u čehož byl i současný vedoucí oblasti energetiky Martin Kafka. Éra ekologizace uhelných kotlů v Česku podle něj však už skončila, což je do jisté míry důsledek tlaku na rychlé odstavení uhelných elektráren. Firma se chce nyní zaměřit na miliardové projekty zařízení pro energetické využití odpadů.
Jen za posledních pět let jsme měli řadu projektů po celé republice, ať už šlo o snížení emisí oxidů síry, oxidů dusíku a rtuti v teplárně Trmice, výměnu elektrostatických odlučovačů za látkové filtry, snížení emisí rtuti a intenzifikace odsíření v elektrárně Tušimice, nebo o další podobné zakázky v teplárně Plzeň a na elektrárnách Počerady, Prunéřov či Ledvice. Největší a nejvýznamnější referencí je však určitě nové odsíření elektrárny Mělník I. V podstatě šlo o dvě etapy a dvě zakázky v hodnotě 1,170 miliardy a 525 milionů korun. Z mého pohledu se jedná o nejlepší odsíření u nás. Zejména pak z hlediska plnění emisních parametrů síry a prachu. Použité technologie se staly mnohdy vzorem i pro ostatní provozovatele pro aktuální projekty intenzifikací odsíření a odprášení uhelných zdrojů.
V srpnu začaly platit nové limity emisí. Ty jsou obzvlášť přísné třeba ohledně oxidu dusíku nebo rtuti. Mnoho znečišťovatelů je však neplní a zažádalo si o výjimku. Proč to tak je? Narazili jsme v ekologizaci na technologické limity, nebo jsou za tím ekonomické důvody?
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
