Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Německo spustilo provoz plynovodu Zeelink, který propojuje zemi s Belgií a terminály pro dodávky zkapalněného plynu LNG, jenž má pocházet z Kataru. Místní německá sdružení se proti projektu bouří.
Během zprovoznění plynovodu Zeelink za 700 milionů eur se nechal vyfotografovat premiér Severního Porýní – Vestfálska Armin Laschet z CDU, který je také kandidátem na budoucího německého kancléře. Občanské iniciativy z okolí Rýna ale byly tímto krokem pobouřeny. Místní obyvatelé se obávají, že nový plynovod, jenž bude přivádět zemní plyn z Belgie, může v extrémním případě vybuchnout.
Předseda zemské vlády se doslova vysmíval tisícům odpůrců projektu, kteří proti stavbě plynovodu dlouhé roky vystupují, kritizoval Lascheta mluvčí Iniciativy proti plynovodu Zeelink Reiner Rehbein.
Iniciativa slova německého politika o tom, jak je nový plynovod zásadní pro modernizaci země, naprosto odmítá. Místní obyvatele znepokojuje i prohlášení, že by v budoucnu mohl místo zemního plynu protékat potrubím zkapalněný vodík, protože na tento plyn nedostalo potrubí potřebná povolení.
Kritikům plynovodu se nelíbí ani to, že importovaný plyn má pocházet z Kataru, státu, jenž podporuje teroristické organizace v blízkovýchodním regionu. Státní společnost Qatar Petroleum podepsala smlouvu na dodávky plynu až do roku 2044.
Plynovod spojuje německé Porýní s belgickým přístavem Zeebrugge a terminálem na LNG. Na německém území je dlouhý 220 kilometrů a směřuje od Cách až k Münsteru. Má nahradit dodávky plynu z nizozemského Groningenu, jež mají skončit po roce 2025.
Projekt provozují společnosti Open Grid Europe (dříve Ruhrgas) a Thyssengas. Firmy naopak nový plynovod hájí s argumentem, že pro německé spotřebitele zvyšuje bezpečnost dodávek energie, protože je napojen na terminály pro LNG a bude dodávat kvalitnější „plyn H“, který obsahuje vyšší procento metanu a je energeticky vydatnější oproti nizozemskému „plynu L“.
Hádka spojená s otevřením plynovodu ukazuje na to, jak je německá společnost hluboce rozdělena ohledně své energetické budoucnosti. Vláda nařídila vypnutí posledních jaderných bloků do konce příštího roku, nejpozději do roku 2038 mají skončit i všechny uhelné elektrárny. Posledním fosilním zdrojem v energetice má zůstat zemní plyn. Alespoň na přechodné období, ale ani to se řadě Němců nelíbí.
Zatímco občanské iniciativy zdůrazňují rizika provozu plynovodu, zástupci plynárenského sektoru naopak poukazují na bezpečnost plynovodů. V Německu je položeno potrubí s plynem o celkové délce 500 tisíc kilometrů a vede i v hustě obydlených oblastech. Není třeba se obávat o zanedbání bezpečnostních standardů, nový plynovod podle Open Grid Europe patří mezi nejmodernější potrubní systémy v Evropě.
Schvalování projektu probíhalo od roku 2015, stavět se začalo v roce 2019. Proti stavbě se vede ještě osm různých soudních sporů. Už v roce 2019 námitky občanských iniciativ správní soud zamítl. Rehbein tvrdí, že spuštění projektu ještě před ukončením všech sporů ukazuje na to, že plynárenská lobby pronikla hluboko do německého politického i právního systému.
Plynovod má přepravní kapacitu 26,4 milionu kubických metrů denně, za rok to je 9,6 miliardy kubíků, což je zhruba desetina celkové německé spotřeby.
