Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Energetické skupině Solek se daří, loni vydělala 70 milionů korun

Energetické skupině Solek se daří, loni vydělala 70 milionů korun
Solární park skupiny Solek v Santa Laura, Chile | foto Archiv

Česká energetická skupina Solek Holding SE měla loni zisk 69 milionů korun. Výnosy firmy byly téměř 649 milionů korun. Holding Solek se zabývá projektováním, výstavbou a provozem solárních elektráren. Působí především v Chile. V roce 2019 Solek podle výroční zprávy uložené v elektronické sbírce listin skončil se ztrátou 11,6 milionu korun při obratu 66,8 milionu korun.

V Chile dokončil holding Solek ke konci loňského roku 15 projektů a v současnosti disponuje elektrárnami o výkonu 100 megawatt (MW). V příštím roce se chce Solek zaměřit vedle Latinské Ameriky také na státy jižní Evropy.

Kromě Kypru, kam firma vstoupila už letos, by mezi nové trhy mohlo patřit Maďarsko, Řecko nebo Francie, kam už firma vyslala svůj tým. "Nadále ale platí, že téměř 90 procent výkonu skupiny Solek tvoří elektrárny v Chile, zbylých deset procent připadá na Rumunsko, Česko nebo Slovensko," uvádí firma v tiskové zprávě.

Cílem společnosti je mít do dvou let 500 MW celkového instalovaného výkonu. Pomoci by jí v tom mohla spolupráce s francouzskou investiční bankou Natixis, která letos na jaře poskytla holdingu 85 milionů dolarů (v přepočtu 1,8 miliardy korun) na elektrárny v Chile o výkonu 110 MW.

Holding Solek založil v roce 2010 podnikatel Zdeněk Sobotka. Hlavní sídlo společnosti je v Praze, zastoupení má v jedenácti zemích. Elektrárny provozuje ve čtyřech zemích Evropy a Jižní Ameriky. Firma zaměstnává přes 210 lidí. Více než polovina působí v Chile.