Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Ministerstvo životního prostředí se bojí exodu velkých průmyslových podniků. Navrhuje proto miliardové kompenzace.
Pandemie čínské chřipky zpřetrhala dodavatelské řetězce a celý svět diskutuje o návratu výrobních podniků z daleké Asii blíže ke koncovému oběrateli. Česko má ve stejné době z neznámého důvodu starosti zcela opačné. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) se obává, že pokud průmyslníkům nezadotuje vysokou cenu elektřiny, firmy z Česka utečou.
Resort chce proto za letošek velké podniky podpořit částkou až do výše 2,4 miliardy korun. Peníze by mohla získat asi stovka výrobců z chemického, papírenského nebo hutnického průmyslu. Vyplývá to z návrhu na kompenzaci vysokých cen, který MŽP poslalo do vlády.
Stát při stanovení částky vycházel ze starších dat o spotřebě. Pandemie čínské chřipky ovšem ochromila výrobu v mnoha podnicích a tím pádem také snížila spotřebu. „Lze tedy předpokládat, že reálná výše kompenzací za rok 2020 bude nižší,“ uvádí se v návrhu.
Podle evropských pravidel je možné využít na kompenzace až 25 procent výnosů z emisních povolenek. Česko přitom očekává výnos ve výši 12 až 15 miliard. Příspěvek je tedy pod maximálním limitem.
Elektřina zdražila následkem reformy trhu s emisními povolenkami, jejichž cena v posledních třech letech vzrostla z pěti až na 25 euro. Emisní certifikáty tak po letech začaly plnit svůj účel. Vedlejším efektem ovšem bylo zdražení elektřiny, když neekologičtí výrobci přenesli náklady na povolenky do cen.
Růst cen kompenzují průmyslníkům i další evropské země. Panuje totiž obava z takzvaného úniku uhlíku, tedy přesunu výroby do zemí, kde nejsou ekologická pravidla tak přísná, následkem čehož by světová produkce CO2 ještě vzrostla. „Dostupné studie ukazují, že k úniku uhlíku doposud prakticky nedocházelo,“ uvádí ovšem závěrečná zpráva ministerstva životního prostředí.
