Uznávaný ekonom a vyhlášený pesimista Nouriel Roubini, který si pro své ponuré předpovědi vysloužil v médiích přezdívku Dr. Doom (Doktor Zkáza), se nebojí nahlas říci, co si mnozí jen myslí nebo se neodvažují ani připustit. V roce 2006 předpověděl hypoteční krizi ve Spojených státech s následnou globální krizí finančního systému. Má bohaté zkušenosti, pracoval pro Mezinárodní měnový fond, Světovou banku, americký Fed nebo izraelskou centrální banku, radil americkým prezidentům Billu Clintonovi a Baracku Obamovi.
Nyní otevřeně hovoří o tom, že je svět fakticky ve stavu třetí světové války. Ve své nové knize popisuje deset „megahrozeb“, kterým lidstvo čelí. Svou přezdívku zde přitom odmítá, spíše se přimlouvá za označení „Doktor Realista“.
Sám tvrdí, že vyrůstal v Itálii v šedesátých a sedmdesátých letech a neobával se jaderné války, konfliktu mezi Západem a Východem, respektive mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. A také neslyšel o globální pandemii nebo změnách klimatu.
Tyto hrozby jsou ale pro dnešní generace skutečné. „Měli jsme volnější obchod a globalizaci, žili jsme ve stabilních demokraciích, i když nebyly dokonalé. Zadluženost byla velmi nízká, populace nebyla přestárlá. To je svět, ve kterém jsem vyrůstal,“ řekl v rozhovoru pro německý týdeník Der Spiegel.
Rizika dalších válek rostou
V současnosti se výrazně zvyšují rizika ozbrojených konfliktů hlavních mocností světa. Poradci amerického prezidenta varují před zapojením Severoatlantické aliance do války s Ruskem kvůli Ukrajině. Írán a Izrael jsou stále blíže většímu vojenskému konfliktu, Čína vyhrožuje Tchaj-wanu okupací.
To vše podle íránsko-amerického ekonoma zvyšuje míru nestability ve světě. K tomu se přidává inflace a recese, tedy stagflace, kterou bude postižena hlavně Evropská unie. Navíc Spojené státy tlačí na EU, aby uplatňovala na Čínu stejnou míru regulace jako Washington a zakázala vývoz čipů a kvantových počítačů.
Svět se opět rozděluje na dvě části, zdůraznil Roubini. Na druhou stranu varuje před používáním sítí a technologií pro 5G od čínských firem na Západě kvůli zneužití pro špionáž.
Současnou energetickou krizi, jež je přirovnávána k ropnému šoku ze sedmdesátých let, vnímá jako podstatně závažnější fenomén. Problém vidí zejména ve vysoké míře zadlužení řady západních ekonomik. Pokud centrální banky výrazně zvýší úrokové míry, aby zabránily roztočení inflační spirály, povede to k bankrotům řady „zombie“ firem, které už měly finanční problémy během covidové pandemie.
V případě útoku Číny na Tchaj-wan by navíc globální ekonomice hrozil „čipový šok“, protože polovina všech polovodičů se vyrábí právě na ostrově, který Peking považuje za součást svého území.
Rusko vyhrožuje Západu třetí světovou
O třetí světové válce nicméně stále častěji hovoří i Rusko. Náměstek tajemníka Bezpečnostní rady Ruska Alexandr Venediktov použil tento termín, když varoval před vstupem Ukrajiny do NATO. Vojenská pomoc Západu podle něj znamená, že západní země jsou fakticky zapojeny do konfliktu s Ruskem.
Část západních odborníků na Rusko se skutečně obává, že by Putin mohl riskovat i vyvolání globálního konfliktu, pokud bude jasné, že nemůže válku na Ukrajině vyhrát. Myslí si to například analytička Fiona Hillová, jež se specializuje na rusko-americké diplomatické vztahy. V letech 2017 až 2019 působila v americké Národní bezpečnostní radě za vlády Donalda Trumpa.
Souhlasí i s tvrzením, že Západ je fakticky s Ruskem ve „třetí světové“ už od roku 2014, kdy Putin anektoval Krym. Klíčové je, aby západní demokracie nebyly pro Kreml čitelné a tvrdě prosazovaly své zájmy, zdůraznila. Právě jednota NATO i celého Západu po napadení Ukrajiny je něco, s čím Putin nepočítal.