Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Efekt záloh na PET lahve v Německu: Konec plechu a vzestup sběračů

Zavedení záloh na PET lahve a plechovky v Německu nevedlo k cílům, které si vláda stanovila. Přesto „Dosenpfand“ obraz země zásadně proměnil.

Efekt záloh na PET lahve v Německu: Konec plechu a vzestup sběračů
ilustrační foto | Profimedia.cz

Na začátku zimy 2003 vyrazila parta studentů stejně jako o rok dříve na hudební festival do Berlína. Ve vlaku jel tehdy za zábavou i autor tohoto textu. Dlouhá cesta si po příjezdu vyžádala návštěvu obchodu s potravinami a doplnění zásob. Mezi regály bylo přitom ihned patrné, jak zásadně se nejen Berlín, ale i celé Německo během roku změnily. Z obchodů i ulic téměř úplně vymizely pivní plechovky, ještě před dvanácti měsíci na stejném místě všudypřítomné.

V mezičase totiž Německo stihlo po ostré politické debatě zavést pětadvaceticentovou zálohu na jednorázové obaly nápojů. Vedle plechovek se to týkalo i PET lahví, případně jiných alternativ. Jestliže dříve mohl pivař u plechovek oceňovat nižší cenu a praktičnost, po zavedení záloh už se nikomu tahat s nimi zpátky do obchodu nechtělo. To sice platí i pro skleněnou lahev, u ní je však záloha dodnes stanovena jen na osm centů. Po znivelizování předností skla s plechem dali konzumenti hromadně jednoznačně přednost lahváčům. Podle pravidelného vyhodnocení Úřadu pro životní prostředí dosahuje dnes podíl znovupoužitelných pivních lahví na trhu osmdesáti procent.

Odpadů ubylo jen málo

A přesto se vládě většinu stanovených cílů splnit nepodařilo a k redukci množství odpadů zálohy nevedly. S výjimkou piva totiž Němci na ekologičnost zase tak nehledí. Podíl sice zálohovaných, ale pouze jednorázových obalů je stále vysoký, a v průběhu let dokonce roste. Vody se třeba navzdory zálohám ve znovupoužitelných lahvích prodává méně než čtyřicet procent, zákon si přitom stanovil za cíl sedmdesát procent. Problémem jsou i originální pivní lahve, kterých se pivovary nechtějí vzdát. Ty jsou sice vratné a znovupoužitelné, musí se však transportovat na velké vzdálenosti k původnímu výrobci, což vede k růstu zbytečných emisí.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit