Sázka českého miliardáře Daniela Křetínského na zatracované německé uhlí, kterého se ostatní investoři štítili, se s odstupem času projevuje jako geniální byznysový tah. Nejvíce patrné je to na aktuálním dění kolem černouhelné elektrárny Mehrum. Odstavená elektrárna se kvůli energetické krizi opět vrací do provozu. Odškodnění, které Křetínského holding EPH za předčasné vypnutí zdroje získal, mu zůstane. 

Informuje o tom deník Tagesspiegel. Tomu německé ministerstvo hospodářství potvrdilo, že přiklepnutá prémie za odstavení bude vyplacena „v původně předpokládaném termínu a předpokládané výši“ navzdory tomu, že Mehrum bude zase vyrábět elektřinu, a tedy i vydělávat. Cena elektřiny na burzách přitom dosahuje rekordu a aktuálně se blíží 380 eurům za megawatthodinu. 

Vše souvisí s plánem Německa na odchod od uhlí do roku 2038. Země kvůli tomu zavedla systém aukcí, do kterých se mohou hlásit vlastníci uhelných zdrojů s nabídkou, za jakou cenu a kolik megawattů výkonu jsou ochotni odpojit od sítě. EPH přihlásil Mehrum do aukce na 1500 megawattů loni v lednu. 

V dražbě nakonec uspěly tři zdroje. Regulátor Bundesnetzagentur, který aukce organizuje, nezveřejnil konkrétní výši odškodnění po jednotlivé elektrárny. Uvádí však, že uspěly nabídky v rozmezí 0 až 59 tisíc eur za jeden megawatt. V případě elektrárny Mehrum o výkonu 690 megawattů to tedy znamená, že odškodnění se pohybuje mezi nulou a 40,71 milionu eur. 

Ve stejné aukci uspěla i elektrárna Deuben, spadající pod společnost Mibrag, která rovněž náleží EPH. V tomto případě jde však o relativně malý zdroj o výkonu 67 megawattů. Uhelné společnosti se přitom držely relativně při zemi. Maximální limit na nabídku byl nastaven až 155 tisíci eur za megawatthodinu. 

Elektrárna Mehrum, ležící v Dolním Sasku, se vrací do provozu kvůli omezování dodávek plynu do Evropy skrze plynovod Nord Stream 1. Má nahradit plynové zdroje, které se v loňském roce podílely na výrobě elektřiny v Německu zhruba z patnácti procent.