Dvakrát více jádra a obnovitelných zdrojů. Stát poprvé od roku 2015 aktualizoval energetickou koncepci

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) v souvislosti s potřebností aktualizace koncepce zdůraznil, že energetika prochází největšími změnami za poslední desetiletí. "Dnes jsme proto vložili do meziresortního připomínkového řízení aktualizaci této koncepce. Jejím cílem je zajistit pro občany a podniky dostatek energií a zároveň vyrovnat se s výzvou v podobě klimatických závazků a dekarbonizace energetiky," uvedl.

Hlavním bodem budoucího vývoje tuzemské energetiky by podle ministerstva mělo být postupné snižování emisí skleníkových plynů. Plány počítají s tím, že v roce 2030 by ČR mohla snížit emise až o 63 procent oproti roku 1990 a v roce 2050 by se měla přiblížit klimatické neutralitě. Spolu s tím proto stát počítá se zásadní proměnou energetiky.

Bezemisní Evropa „sežere“ dvakrát více elektřiny. Bude to stát 1,5 bilionu eur

Snižování emisí podle studie Evropské komise dramaticky zvýší spotřebu elektřiny. K její výrobě budou potřeba statisíce tun kovů, jako jsou měď, lithium nebo kobalt.

Snižování emisí podle studie Evropské komise dramaticky zvýší spotřebu elektřiny. K její výrobě budou potřeba statisíce tun kovů, jako jsou měď, lithium nebo kobalt.

Základem by se podle koncepce měl stát výrazný rozvoj výroby z obnovitelných zdrojů energie, přechodný mírný růst využívání plynu, postupný útlum výroby z uhlí a stabilní role jádra jak při výrobě elektřiny, tak čím dál více při výrobě tepla.

Strategie tak počítá s tím, že podíl obnovitelných zdrojů na primární spotřebě energie by měl do roku 2050 dosáhnout 36 až 44 procent. V současností je tento podíl kolem 18 procent. Dalším klíčovým bodem koncepce je rozvoj jaderné energetiky, včetně nahrazení stávajících jaderných bloků.

Návrh koncepce dále potvrdil záměr na postupné snižování využívání uhlí, zejména pak v souvislosti s výrobou elektřiny a tepla. Po roce 2033 by se spotřeba uhlí v ČR měla omezit pouze na neenergetické využití.

Budoucnost vody v Česku? Bude dražší a bude se muset šetřit

Češi stále žijí ve vodním blahobytu. Otočí kohoutkem a teče pitná voda. V budoucích letech to ale nemusí být samozřejmost – vodohospodáři varují před vysokými náklady na udržování současné infrastruktury a dalšími investicemi do jejího rozvoje. Zamíchat cenou může i nová evropská legislativa pro úpravu odpadních vod.

Češi stále žijí ve vodním blahobytu. Otočí kohoutkem a teče pitná voda. V budoucích letech to ale nemusí být samozřejmost – vodohospodáři varují před vysokými náklady na udržování současné infrastruktury a dalšími investicemi do jejího rozvoje. Zamíchat cenou může i nová evropská legislativa pro úpravu odpadních vod.

V této souvislosti strategie počítá kvůli očekávání zvýšené spotřeby elektřiny s využitím zemního plynu jako tranzitního paliva. Plyn by tak měl sloužit jako přechodné palivo do doby, než budou k dispozici nové jaderné a obnovitelné zdroje. V dlouhodobém horizontu pak návrh plánuje postupnou náhradu zemního plynu nízkouhlíkovými a obnovitelnými plyny, především biometanem a vodíkem.

Státní energetická koncepce je strategický dokument, který stanovuje budoucí cíle a priority státu v oblasti energetiky. Pro státní správu je závazná, pro trh pak má ukazovat vizi státu v oblasti energetiky a výhled jednotlivých opatření a schémat podpor.

Evropa bere jádro na milost. Na nukleární renesanci by mohlo Česko vydělat

Zatímco Německo své jaderné elektrárny zavřelo a Španělsko to má v plánu, v rámci EU má stále silnější slovo šestnáctičlenná nukleární aliance.

Zatímco Německo své jaderné elektrárny zavřelo a Španělsko to má v plánu, v rámci EU má stále silnější slovo šestnáctičlenná nukleární aliance.