Před dvěma lety skončil bez vysvětlení ve funkci nevýrazný Ján Štuller, kterého vystřídal bývalý šéf ČEZ Jaroslav Míl. Minulý týden se pakoval i on. Kabinet Andreje Babiše si prý po dvou letech, kdy Mílovi platil 200 tisíc měsíčně, všiml, že dotyčný nemá bezpečnostní prověrku.

Srovnání se zdravotnictvím je namístě. Stačí se podívat na přípravu jaderného tendru, která je stejně zoufalá jako boj s pandemií. Míl, člověk s pověstí zmatkáře, toho byl jen průvodním jevem, stejně jako svého času Adam Vojtěch na zdravotnictví.

Premiér Babiš se alespoň navenek snaží do citlivého tématu nezamotávat, s o to větší vervou se ho chopil ministr průmyslu Karel Havlíček, který se stal poslední součástí zájmové linky Kreml–Hrad–ministerstvo. Protlačit Rusy do Dukovan se mu přesto nedaří. V podstatě nic neběží podle plánu, zpoždění roste, proces ostřelují tajné služby i opozice a časové okno pro mocenské zájmy Moskvy se pomalu zavírá. Havlíčkovi proto ruply nervy. Potají chtěl Rosatomu poslat zadávací dokumentaci k elektrárně, což opozice označila za faktický start tendru. Míl se vůči tomu ohradil, a to byl jeho konec.

Jeho odstranění ovšem neznamená, že by se Rusům cesta k jaderné zakázce zprůchodnila. V Havlíčkově režii a pod tlakem proruské kliky Miloše Zemana se všechno akorát více zamotává. „Tento stát není schopen po třech měsících odstranit billboardy u dálnice, není schopen postavit Pražský okruh. Nemůžeme očekávat, že bude schopen postavit jadernou elektrárnu,“ prohlásil před lety Míl. Na tom se nic nemění. S ním ani bez něj.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.