Hrotcast: Bude máslo za stovku? A proč doženeme Německo nejdřív za 50 let?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Celý článek
0

Kadmium a olovo v čokoládách Lindt? Švýcarský výrobce má v USA víc problémů

Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.

Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.

Celý článek
0

Tykačova skupina Sev.en GI koupila dvě ocelárny Celsa v Británii a Skandinávii

Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.

Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.

Celý článek
0

Důkaz, že sankce fungují: Putin zvedl ropným firmám daně

Ruský energetický sektor, již tak oslabený západními sankcemi, utrpěl další ránu.

Důkaz, že sankce fungují: Putin zvedl ropným firmám daně
ilustrační foto | Profimedia.cz

Cenový strop na vývoz ruské ropy pod vedením klubu vyspělých zemí G7 donutil Kreml zvýšit daňové zatížení ropných producentů. Analýza daňových změn, již provedla G7, zjistila, že tento krok obětuje schopnost odvětví dlouhodobě investovat, aby bylo čím zaplnit dnešní mezery ve státních financích.

„Je to rozhodně pro jejich průmysl ničivé,“ řekl listu The Financial Times představitel G7. „Ruské daňové změny omezí budoucí výrobní kapacitu ropného a plynárenského průmyslu, protože mu berou příjmy, které by jinak mohly zaplatit investice do vybavení, průzkumu a stávajících polí.“

Vladimir Putin v dubnu změnil metodu zdanění ropných společností. Stanovil výši odvodů na základě mezinárodní referenční ceny ropy Brent (po odečtení paušální slevy). Do té doby se zdanění odvíjelo od ceny ropy Ural, hlavní ruské exportní ropy, která je výrazně levnější.  

Kremlu scházejí stamiliardy

Záměrem tohoto kroku Kremlu je získat dodatečné příjmy až 600 miliard rublů (zhruba 165 miliard korun), píše The Financial Times. Ty by měly zaplnit díru v příjmech z vývozu ropy způsobenou západními sankcemi, jež mají za cíl ztížit Putinovi financování války na Ukrajině.

V prvním čtvrtletí roku 2023 klesly příjmy z ruské daně z ropy a plynu o 45 procent oproti stejnému období loňského roku. Jen v březnu se příjmy z prodeje rafinovaných ropných produktů propadly o 85 procent. Na těchto příjmech přitom závisí 45 procent ruského státního rozpočtu. „Daňová změna, kterou provádějí, je prima facie důkazem toho, že jejich příjmy výrazně trpí,“ řekl představitel G7, jenž nechtěl být jmenován.

G7 cenový strop ruské ropy v prosinci stanovila na šedesát dolarů za barel. Jeho smyslem je ztížit cestu ruské ropy proudící do globální ekonomiky a snížit tak příjmy Moskvy. Západní představitelé tvrdí, že oba cíle jsou součástí strategie „vnutit Kremlu ekonomicky obtížná rozhodnutí“, pokud bude pokračovat ve financování války. Změnou daní Rusko okrádá svou budoucnost, aby zaplatilo za současný konflikt.

Objem těžby ruské ropy minulý měsíc poklesl na 10,4 milionu barelů denně. Pravděpodobně to odráží hrozbu Kremlu, že omezí produkci v reakci na cenový strop, uvádí OilX, divize poradenské společnosti Energy Aspects. Vývoz – především do Asie – byl podle OilX pod pětiletým průměrem (na 4,7 milionu barelů denně). 

Alespoň částečný úspěch

Celní údaje však naznačují, že ruští producenti ropy si přes snahu Západu zajistili vyšší ceny alespoň u části svého vývozu. Na Dálném východě se v posledních týdnech ruská ropa prodávala až za 74 dolarů za barel. Kdo to platí, lze částečně odhadovat z údajů o importérech ruské ropy do roku 2021 (viz graf).

 

Putinův daňový manévr zároveň poslouží jako argument příznivcům cenového stropu. Ministři financí a guvernéři centrálních bank zemí G7 se mají tento týden sejít v Japonsku (ještě před summitem šéfů vlád) a očekává se, že hlavním bodem jednání budou právě ruské sankce. „Rozhovory se budou točit okolo cenového stropu a toho, jak je úspěšný,“ řekl představitel koalice.

Zdanění prodeje ropy na základě paušálně zlevněné ropy Brent namísto Uralu znamená, že Moskva uznává, že ruská ropa se bude v dohledné době na světových trzích obchodovat se slevou. Zmiňovaná analýza naznačuje, že kdyby Rusko pokračovalo ve staré metodě vyměření daně z prodeje ropy, byly by měsíční příjmy Kremlu z ropy o pět až šest miliard dolarů nižší.