Kreml: Sankce na Gazprombank jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska

Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Sankce brání ruské bance provádět jakékoliv nové transakce, které souvisejí s energiemi a které se dotýkají amerického finančního systému. Také jí zakazují obchodovat s Američany a zmrazují aktiva, která má banka ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Sankce brání ruské bance provádět jakékoliv nové transakce, které souvisejí s energiemi a které se dotýkají amerického finančního systému. Také jí zakazují obchodovat s Američany a zmrazují aktiva, která má banka ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Celý článek
0

Plynovod NordStream chce „za hubičku“ koupit americký investor, Trumpův štědrý sponzor

Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.

Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.

Celý článek
0

Zdravotnictví v propasti. „Už dochází čas. Řešením je privátní pojištění a zavření části nemocnic,“ říká respektovaný lékař Netuka

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Celý článek
0

Dřevostavby zažívají v zahraničí boom. Proč to nejde v Česku?

Rozvoji dřevostaveb brání zbytečně striktní protipožární předpisy. Dřevěné budovy, které již v zahraničí stojí, se tak v Česku absurdně stavějí z betonu

Dřevostavby zažívají v zahraničí boom. Proč to nejde v Česku?
Kulturní centrum Sara ve švédském městě Skellefteå je se 75 metry výšky jednou z nejvyšších dřevostaveb světa. Po dřevěných mrakodrapech čeští stavitelé netouží, stačilo by jim, kdyby je úřady pustily mírně nad dvacet metrů. | foto Archiv

Stora Enso aktuálně realizuje největší investici během svého téměř 25letého působení na tuzemském trhu. Ve Ždírci buduje za osmdesát milionů eur halu na výrobu takzvaných CLT panelů, mimořádně pevných, odolných a snadno využitelných stavebních prvků, které lze označit za současný trend v dřevostavbách.

Panely významně ulehčují i urychlují výstavbu domů z obnovitelné suroviny a očekává se, že v následujících letech pomohou k rozvoji udržitelného sektoru a přispějí Evropě k vytoužené klimatické neutralitě. Dva podobné závody už Stora Enso provozuje v Rakousku a jeden ve Švédsku. Ždírec od podzimu tyto výrobní kapacity doplní.

Oproti zahraničním závodům se však hala ve Ždírci bude v jednom klíčovém detailu lišit. Rakouská i švédská hala jsou postaveny z materiálu, který se v nich zpracovává. Ve Ždírci bude oproti tomu linka na CLT panely umístěna v klasické, betonové budově. „Bohužel budeme jediná hala, která bude vyrábět CLT panely, ale nebude z CLT panelů. Nebude to dřevěná hala. V Česku je pohled na dřevěné konstrukce velmi konzervativní,“ říká jednatel společnosti Stora Enso v ČR František Vícha. Stora Enso zkrátka nedostala pro dřevěnou halu od úřadů povolení.

I když jde v zásadě o kosmetickou záležitost, jedná se o názorný příklad toho, na jak nesmyslné problémy dřevostavby v Česku narážejí. Od zástupců branže sílí tlak na politiky i úřady, aby od zbytečně přísných norem upustili.

Rodinné domy ze dřeva frčí

Trh s dřevostavbami zažívá v posledních letech prudký růst. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) v roce 2000 z celkového počtu 9701 dokončených rodinných domů disponovalo jen 133 dřevěnou konstrukcí. O dvacet let později to už bylo 2836 z celkového počtu 18 127 dokončených rodinných domů. K tomu lze ještě přičíst 234 srubů a roubenek.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit