Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Diplomacie: Rusko versus zbytek světa

Výstřelky zahraniční politiky Moskvy dělají z práce jejích diplomatů neobyčejně dramatický džob.

Diplomacie: Rusko versus zbytek světa
Zdaleka největším malérem byla ruská anexe ukrajinského Krymu. | Profimedia.cz

Dvoustranný diplomatický spor spojený se vzájemným vyhoštěním lidí z ambasád je pro každého běžného ministra zahraničí velmi citlivá věc. Pro Sergeje Lavrova, jenž stojí v čele ruské diplomacie již sedmnáctý rok, to však je denní chléb. Šéfuje čtvrté největší síti zahraničních postů na světě (více mají jen Čína, USA a Francie). Podle australského Lowy Institutu má Rusko ve 145 zemích 242 takových postů, z toho 143 ambasád, 87 konzulátů a 12 dalších misí.

Je to také síť, jež zachytává první otřesy dvoustranných vztahů Ruska, které jsou často následkem jednotlivých kroků zahraniční politiky Kremlu. Její příznivci i odpůrci se snadno shodnou v tom, že je to politika výrazná a razantní – a právě tak vypadají i diplomatické střety, k nimž má sklon vést.

Když proto čeští politici minulý týden oznámili, že v reakci na výbuch vrbětického zbrojního skladu vyhostí z pražské ambasády 18 ruských diplomatů a zaměstnanců, byla to pro Lavrova a spol. rutinní práce. (Alespoň po formální stránce; fakt, že jejich reciproční opatření postihlo v Moskvě dvacet Čechů namísto očekávaných osmnácti, naznačuje jistý podíl emocí – ale to sem nepatří.)

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit