Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Blokády dálnic, silnic a stávky na železnici přišly pro Německo v nejméně vhodnou chvíli, jelikož tamní ekonomika spadla do recese. A to není dobrá zpráva ani pro Česko.
Průběh druhého týdne roku 2024 v sousedním Německu nevěstí z širšího ekonomického pohledu nic dobrého. Zemi paralyzovali nejprve naštvaní farmáři a speditéři, přidali se i strojvůdci. Zemědělci měli jen první den protestů použít k blokádě silniční dopravy až sto tisíc traktorů, pochvaloval si jejich šéf Joachim Rukwied.
Protože vláda Olafa Scholze zatím odmítá změnu hlavního požadavku, tedy zachování daňového zvýhodnění pro zemědělskou naftu, dají se nepokoje očekávat i v dalších týdnech, možná i měsících. Navíc německé odbory z dalších sektorů vyhrožují, že budou během kolektivního vyjednávání o platech požadovat výrazné navýšení, jinak také vyjdou do ulic.
Nabízí se tedy otázka, jaké budou dopady masových protestů na německou ekonomiku? Či kolik stojí největší evropskou ekonomiku jeden den stávky?
Analytici z Německého institutu pro ekonomický výzkum (DIW) loni uvedli, že na zdánlivě jednoduchou otázku nelze jednoduše odpovědět. „Velká část nákladů není na první pohled vidět,“ říká ekonom Thomas Puls. Jde například o čas, který lidé stráví v dopravních kolonách. Podobně „skryté“ jsou třeba náklady pro firmy, jejichž zaměstnanci na služebních cestách musí v případě kolapsu v dopravě někde přespat, případně cestu odložit.
Připomíná se situace z roku 2014, kdy stejně jako nyní stávkovali strojvůdci na železnici. Tehdy ekonom Michael Bräuninger vyčíslil jeden den stávky na železnici na 58 milionů eur (1,4 miliardy korun). Od té doby dosáhla německá inflace kumulativní výše 24 procent. Po započtení inflace by den stávky železničářů vyšel německou ekonomiku na 72 milionů eur (1,8 miliardy korun). Jedná se nicméně pouze o hrubý odhad, který nezahrnuje právě zmíněné skryté náklady.
Karsten Junius, hlavní ekonom švýcarské banky Safra Sarasin, zdůraznil, že paralýza dopravní infrastruktury největší evropské ekonomiky přichází v nejméně vhodnou dobu, protože se hospodářství dostalo do recese a prakticky stojí (ve třetím kvartálu 2023 německý HDP meziročně klesl o 0,4 procenta), stejně jako zbytek EU. Potřebovalo by se spíše nadechnout, nikoli se uložit k zimnímu spánku.
„Musíme předpokládat, že německá ekonomika, která je již v recesi a nadále zápasí s vysokými úrokovými sazbami, se v následujících týdnech a měsících výrazněji nevzpamatuje,“ míní ekonom.
To samozřejmě není dobrá zpráva ani pro české firmy a ekonomiku, protože jsou s německým hospodářstvím silně provázané. Export do Německa tvoří více než třetinu celkového českého vývozu a v roce 2022 dosáhl hodnoty přesahující 1,3 bilionu korun.
Ekonom Carsten Brzeski z ING uznává, že je třeba zvýšit lidem reálné příjmy, aby začali více utrácet a spotřebou ekonomiku nastartovali. S nižší mírou inflace by se to mohlo v následujících měsících podařit. „V Německu máme slabou spotřebu domácností, což znamená, že potřebujeme dohody o vyšších mzdách,“ vysvětlil.
Ekonomové si všímají také toho, že během stávek nezaznívá dostatek kompromisních návrhů a požadavky jsou kladeny ultimativně. Německý stát ale už během posledních let vynaložil stovky miliard eur na ekonomické oživení kvůli lockdownům během pandemie covidu-19. I proto musí začít šetřit a škrtat řadu dotací.
„Musíme si uvědomit, že kvůli pandemii, vyšším cenám energií a změněné bezpečnostní situaci už nemáme takový prostor pro distribuci peněz, jaký jsme měli před lety,“ připomenul Junius. Blokování nájezdů na dálnice, zastavení dopravy ve městech tisícovkami traktorů, zatarasení rušných křižovatek nákladními vozy a stávka strojvůdců samozřejmě ničemu nepomáhají.
Navíc se v řadě případů přidává agresivita nespokojenců. To je podle Brzeského v německé společnosti novinka. „Doufám, že se, pokud jde o agresivitu stávek, nedostaneme do francouzské situace,“ varuje před další radikalizací ve společnosti, která je stále více rozdělená a frustrovaná. Situace v Německu je i pro zahraniční investory něčím, na co nebyli u bývalého ekonomického motoru EU zvyklí.
