Nejistota, nespokojenost, vztek, obavy. S těmito problémy se potýká čím dál více Čechů. Problém přitom přetrvává již minimálně dva roky, tedy po období, kdy jsme se potýkali s pandemií covidu-19.
„Poslední dva roky pandemie byly pro lidskou psychiku extrémně náročné. Takřka všem významně narušily běžné fungování, lidé museli pracovat z domu, děti nemohly do škol. Prakticky ze dne na den skončila rutina jako například tréninky, lidé si nemohli zajít na kávu nebo do kina. Řetězec těchto drobností v kombinaci se strachem z nemoci a s tím, že se přílivu informací nedalo vyhnout, pak u řady lidí vyústil v poruchy nálad, úzkosti nebo depresivní stavy. Výjimečné nebyly ani sebevražedné tendence,“ říká Sylva Racková, psychiatrička z ambulance Liliová v Plzni.
Četnost těchto psychických potíží podle ní vzrostla až o třicet procent. Jenže zatímco pandemie se podepsala zejména na psychice dospívajících, kteří na dlouhou dobu přišli takřka o veškerý sociální kontakt, současná situace dopadá už kompletně na všechny.
„Pandemii vystřídala válka na Ukrajině a obecně nepříznivá ekonomická situace, která se dotýká všech. Na psychiku nejdříve negativně působil strach z bezprostřední blízkosti konfliktu, nyní jej vystřídaly spíše obavy z ekonomických dopadů. Výskyt úzkostných stavů a depresí vždy stoupá v dobách ekonomických potíží. Mohli jsme to vidět už při ekonomické krizi v roce 2008. A přestože zatím nemáme přesná aktuální data, je vcelku jasné, že situace nebude z pohledu psychických potíží jiná,“ říká lékařka Racková.
Zvýšený výskyt lidí s úzkostí a depresemi ve své praxi zaznamenala i praktická lékařka Ludmila Bezdíčková. Jsou to právě praktičtí lékaři, kterým se se svými pocity svěřují pacienti nejčastěji. „Snažím se to řešit rozhovorem, využitím psychoterapeutických postupů. Mým cílem není hned předepisovat antidepresiva, ale podpořit pacienty v tom, aby obtížím předcházeli,“ říká lékařka.
U vážnějších úzkostí a depresí ale podle ní mnohdy nezbývá nic jiného než antidepresiva nasadit. Vyhledat odbornou pomoc by podle ní měli lidé, kteří jsou skleslí několik týdnů v kuse, případně jim jejich psychický stav začne výrazně narušovat běžný život.
Na následky špatné ekonomické situace na zdraví občanů v minulém týdnu upozornili rovněž kardiologové. „Válka na Ukrajině, nárůst inflace, cen energií a dalších komodit zcela jistě negativně ovlivní socioekonomický status řady lidí. Z několika relevantních studií víme, že propad životní úrovně velmi pravděpodobně povede ke zvýšení úmrtí na nemoci srdce,“ uvedl profesor Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti. Podle kardiologa například data shromážděná po finanční krizi v Irsku v roce 2010 potvrdila nárůst úmrtnosti na infarkty a srdeční selhání, a to o více než deset procent.
Podle psychiatričky Rackové si lidé mohou pomoci tím, že omezí neustálý přísun negativních informací. „Protože v současné době jsme často naprosto přehlcení negativními zprávami. Možná to bude znít jako klišé, ale psychické pohodě velmi napomáhají takové základy jako pravidelný pohyb, dobré jídlo, dostatečný spánek nebo koníčky,“ doporučuje lékařka.
