Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Ve Spojených státech řeší, zda se má na území Ameriky uměle rozšířit výskyt jaguárů, kteří byli vyhubeni v šedesátých letech. Připomíná to českou diskuzi o vlcích.
Velká kočkovitá šelma by se měla opět vrátit do volné přírody ve Spojených státech. Jaguár, který se nyní vyskytuje volně spíše v pralesích Jižní a Střední Ameriky, by se měl rozšířit i na sever, přeje si část amerických ochránců přírody. Konkrétně do oblasti států Arizony a Nového Mexika. Nyní je jaguár na území USA vidět jen sporadicky, když se zatoulá z Mexika.
Vždy to vyvolá obrovský zájem amerických médií a sociálních sítí a z majestátních „koček“ se stávají veřejné celebrity se jmény El Jeffe (Šéf) nebo Sombra (Stín).
[[Twitter status: https://twitter.com/azgfdtucson/status/1354888029949681665?lang=en]]
Největší kočkovitá šelma Ameriky byla aktivním lovem podporovaným americkou vládou na území Spojených států vyhubena v šedesátých letech minulého století. Po další dekády nebyl na území USA jaguár chráněn. Nyní to platí jen pro části Arizony a Nového Mexika.
V současné době někteří ochránci přírody prosazují, že nastal čas na obnovu větší populace jaguárů ve Spojených státech. V oblasti Arizony a Nového Mexika by na území o rozloze osmdesát tisíc kilometrů čtverečních (rozloha Česka) mohlo žít až 150 jedinců. Reintrodukce má být součástí „historické spravedlnosti“ a podporou biodiverzity.
„Chceme zachovat druhy v jejich původních stanovištích,“ vysvětlil Eric Sanderson, vedoucí vědecký pracovník neziskové organizace Wildlife Conservation Society (WCS). Jaguáři by měli být dovezeni z Mexika nebo Argentiny a umístěni na federálních pozemcích a v rezervacích indiánů.
Sanderson zdůraznil, že se na jihu USA jaguár přirozeně vyskytoval a že byl vyhuben člověkem. Proto by měl nyní člověk pomoci dostat predátory zpět do volné přírody (stejný argument se používá i pro reintrodukci bizonů).
Druhým konceptem je myšlenka podpory populace na severu Mexika s tím, že se kočkovité šelmy rozšíří přirozeně více na sever. Umělé vysazení považují někteří ekologové kromě toho, že je finančně nákladnější, i za více politicky sporné.
Americký úřad pro ryby a divokou zvěř USFWS už nyní spolupracuje na výzkumu jaguárů a ochraně jejich stanovišť v Arizoně a Novém Mexiku. Hlavním zájmem je zamezení jejich lovu pytláky, kteří šelmy loví kvůli zubům a kožešině. Také podporuje programy pro farmáře, aby tyto velké šelmy nevnímali jako hrozbu, ale součást kulturního dědictví, které je potřeba chránit.
V minulosti bylo za jaguára vypláceno „zástřelné“. V roce 1913 činilo pět dolarů, což odpovídá v dnešních cenách 138 dolarům. Vláda tím podporovala rozvoj farmaření a přeměnu Divokého západu na kulturní krajinu. Jaguáři byli u indiánů dlouho před příchodem evropských osadníků symbolem síly a odvahy.
Noví osadníci popisovali jejich výskyt od dnešní Louisiany až po Kalifornii. V roce 1964 došlo oficiálně k zastřelení posledního volně žijícího samce jaguára v horách okolo Tucsonu. O rok dříve byla zastřela poslední samice.
Po tomto datu byli jaguáři „byrokraticky“ vymazáni z americké přírody, nebyl zájem, aby byli chráněni. Většina Američanů pak znala jaguára nebo černého pantera (fakticky druh jaguára s velkým množstvím tmavého pigmentu melaninu) jen ze zoologických zahrad.
Od roku 2014 americké úřady podporují ochranu jaguárů na jihu USA, kteří migrují z Mexika. V roce 2019 vznikl plán na jejich rozšíření v okolí hranice. Na mexické straně jich žije asi dvě stě. Přes hranici migrují hlavně samci a podle některých ochránců přírody je nepravděpodobné, že by se na území USA usadil chovný pár jaguárů. Proto Sanderson podporuje jejich umělé vypuštění do přírody.
Podle zastánců tohoto konceptu budou šelmy ve volné přírodě lovit jeleny a menší savce v málo obydlené oblasti okolo hranic. Sharon Wilcoxová z neziskové organizace Defenders of Wildlife zdůrazňuje, že jaguár zvýší biodiverzitu v krajině a přinese řadu benefitů pro daný ekosystém. Například sníží stavy přemnožených jelenců běloocasých. Výskyt jaguárů by pomohl rozvoji „ekoturistiky“ s možností pozorování chování predátorů ve volné přírodě.
Ne všichni ale podporují návrat jaguárů na jih USA. Upozorňují na to, že by se měla snaha ochránců zaměřit na jižnější státy v Americe, kde jaguáři žijí většinou v džunglích. To tvrdí i Jim Heffelfinger z arizonského úřadu pro rybolov a divoká zvířata. I v minulosti se do Arizony jaguáři spíše zatoulali z jihu.
Do diskuse o návratu jaguárů byli zapojeni i původní Američané z kmene Apačů, kteří žijí v Arizoně a Novém Mexiku. Indiáni se aktivně zapojili i do iniciativy na obnovení populace bizonů v Americe. Přes šest desítek kmenů se podílí na ochraně asi dvaceti tisíc bizonů na území USA.
U rozšíření velkých šelem ale dochází k riziku napadání hospodářských zvířat, což samozřejmě vyvolává odpor u farmářů, stejně jako v případě reintrodukce vlka. Nejen v USA, ale také v Evropě včetně Česka. V devadesátých letech minulého století vysazení vlka v Yellowstonském národním parku vyvolalo protesty farmářů, protože se vlci šíří i mimo území parku.
Stejné obavy mají i ze šíření jaguára na jihu Spojených států. Letos se zástupcům zemědělců podařilo zablokovat vytvoření chráněného území pro výskyt jaguárů v Novém Mexiku. „Myslet si, že se jaguár úspěšně rozšíří na vyprahlém jihozápadě, je absurdní,“ zdůraznil Chad Smith, ředitel Úřadu pro zemědělství a hospodářská zvířata v Novém Mexiku, jenž hájí zájmy zemědělců.
Debata o jaguárech rozděluje obyvatele ve městech, kteří jsou pro, a farmáře, kteří vlastní pozemky na venkově. Ukázalo se to i během loňského hlasování v Coloradu o opětovném vysazení vlků, kteří tu byli vyhubeni ve čtyřicátých letech minulého století. Těsný výsledek pro vlky byl způsoben hlasováním lidí ve městech. Populace několika stovek šelem by měla být vytvořena po roce 2022 v jižní části Skalnatých hor.
Z tématu rozšíření vlků se na západě USA stalo politické téma, upozornila Rebecca Niemiecová ze Státní univerzity v Coloradu. Často dochází k šíření negativních spekulací a nenávisti mezi zastánci a odpůrci opětovného vypouštění šelem do volné přírody. To bude platit dvojnásob i v debatě o ochraně jaguárů. Jednou z možností je zavedení odměn pro farmáře, pokud pořídí snímky ohrožené kočkovité šelmy, místo aby ji zastřelili. Tato praxe se osvědčila v Mexiku.
